Radovan: Jsem

Já jsem svůj vlastní dobrý sen

sešit básní si držím pevně v rukou

dám ti radu, kámo

dej si pozor na svoje myšlenky

protože tvoje myšlenky přecházejí v básně

dej si pozor na svoje básně, protože básně formují tvé čtenáře

dej si pozor na své čtenáře, protože čtenáři ti mohou plivnout do tváře

dej si pozor na tváře, poplivanej můžeš skončit na káře

dej si pozor na svou káru, protože na nějakou škodovku kočku nesbalíš!

Yeah, Radovan, ech, ech, ech!

Jsem levičák, který v baretu připravuje puč na pravičáky, který nemám absolutně ani trochu rád

Jsem kvasničák, kterej vypiješ a pak začneš kolem hajzlu svoje žlutý chcanky usměvavě chcát

Jsem opičák, co má harém samic o kterým se tobě může jenom zdát

Jsem unikát, kterýho nemáš odvahu si prohlížet a natož se ho na cokoliv rozumnýho ptát

Jsem aparát, se kterým ti penis celý život bude rovně jako svíčka stát

Jsem kamarád, co půjčuješ mu prachy a on s tvojí holkou chodí k tobě domů tajně spát 

Jsem asiat, co ti dá do rejže tolik chilli že budeš tři dny mít strach jít srát

Jsem opilá holka co do cizí tašky nablila, usmála se a ještě se do toho posadila

Jsem technokrat s mobilem, kterej ti rozhodně nebudu chtít dát, strčím ho do pouzdra a začnu se ti smát

Jsem poeta, kterej ty nejsmělejší verše ze slov uplétá a z repráku mu k tomu hraje Armstrongova trumpeta

Jsem lev salónů, kterej nemá problém zašukat si s nahou dívkou v balónu

Jsem sečtělý, všechno vím, znám a netvářím se, že mi právě uletěly včely

Jsem skvělý literát, který při svých kvalitách má právo se ostatním literátům smát

Jsem partyboy, všechny kundy si mě za manžela chtějí brát

Jsem syn krutýho otce, co strčil mě v dětství k morčatům do kotce, bylo tam sto bobků a smrad jako v hrobce

Jsem filosof, mladík chytřejší než vy všichni dohromady

Jsem krásná bestie, kterou závistivý lidi chtějí zavřít do ohrady

Jsem písmák, se kterým se všechny písmačky chtěj v hospodě ztřískat

Jsem Míra Václavek, co touží culíkatý subce prdel prutem zlískat

Jsem Marek Řezanka, nebezpečný deviant sladký jako tatranka

Jsem básník Ticho, co nechal si vytetovat svastiku na břicho

Jsem Moosová Jarmila, která při literárních večerech skončí vždycky opilá

Jsem Zuzulinka, jedovatá květinka a vražedkyně vlastního miminka

Jsem dítě_na_skleníku, co už deset let bydlí v bedně na chodníku

Jsem skvělý Papoušek, vousatý sadista, co tváří se nevinně jako koloušek

Jsem mocný Dero, co fotí se v zamčený koupelně a neznámým ženám posílá své tělo

Jsem Octopus Syd, který sní o tom, jak bude četou domin zbit

Jsem Tangens Omega, nemocný člověk, který vykopává mrtvý těla z hrobů

Jsem Kamil Sikora, lovím děti na bonbónek, unáším je k sobě domů

Yeah, eh, eh!

Jsem moje vlastní socha, která už brzo bude stát na václaváku místo koně

Jsem obtížný sopel, visící v nároďáku na zácloně

Jsem stará hajzlbába, která ti za korunu jen zákeřně malej kousek hajzláku podává

Jsem postmoderních básní sbírka, kterou bude chtít podepsat i Paroubkovic Jirka

Jsem umělecké dílo, jsem do stohu odhozená sirka