Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hemsut

20. 06. 2012
0
1
5
Autor
BlonDie96

Mám to dokončit ?

 Hemsut

Jmenuju se Elizabeth Jessica Gonzzales Zacarias  ale říkají mi „Ellie“ je mi 15 let. Jsem blondýna z modrýma očima a jsem spíše sportovní typ.

Bydlím v Jižní Americe v Peru. V Peru se mi moc líbí mám tu přátelé na které se mohu spolehnout a je tu i jeden kluk jménem Alexander Wyttarnich jsem do něj zamilovaná už od osmé třídy a stále doufám že si mě někdy všimne sice spolu závodíme v potápění ale to si moc nepovídáme když jsme neustále pod vodou. Snad někdy. Už se blíží konec školního roku všichni jsou natěšení protože se koná rozlučkový ples. Všichni si hledají partnery a většinou je našli ale já si nemám koho si vybrat. A je to tady konec školního roku je ples na rozloučení s devátým ročníkem doufám že si mě Alex všimne a promluví semnou ale je tu menší problém v každých školách jsou šprti, maniaci, flákači a nafoukanci a v poslední řadě neviditelní to jsem já. Každá holka chce Alexe a kdo by ho nechtěl je pohledný, má vypracovaný tělo, chytrý, vnímavý prostě kluk snů. Ale já u něj nemám šanci protože na něm neustále visí Gloria Hetwait naše královna všech plesů. Doufám že jí Alex nepozval.

Ples začíná ve 14h a je teprve 10h a nikdo mě něj nepozval jsem neviditelná i když vítězím na závodech v potápění jsem stále neviditelná. Někdo by mohl přijít. Počkej to je ta chvíle Alex jde ke mně ježiši on jde ke mně. „Ahoj Ellie“ On mě oslovil co mám odpovědět ? „ jo ahoj Alexi“ Co jsem to ze mě vypadlo. Co potřebuješ? Dodala jsem a on ladně odpovídal neustále jsem se mu koukala na jeho blond vlasy a ten jeho úsměv. Počkej on se usmívá co on se mě na něco ptá proč jsem ho neposlouchala. Promiň co jsi to říkal ? Vykřikla jsem nervorzně ? „Nechtěla bys jít semnou na ples“ Cože ? já … ? Ty chceš abych s tebou šla na rozlučkový ples ? Ano řekl radostně půjdeš ? ano tohle jsem si přála 2 roky. Ale to jsem samozřejmě nahlas neřekla. Kývla jsem hlavou a koukla jsem se na Glorii  „ ty si nepozval Glorii ?“ Ne ona to ode mě očekává nebudu dělat jak ona chce a my dva spolu chodíme do plaveckého družstva bylo by dobré kdybychom tam šly spolu. A to byl zásek. Co? on mě pozval jen kvůli tomu že spolu chodíme do stejného družstva dělá si srandu ? Ale i tak sem nemohla odmítnout. „ Jo to by bylo super jít na ples jako tým ráda s tebou půjdu“ řekla jsem a otočila jsem se vzad a hrdě jsem se usmívala otočila jsem se ještě jednou na Alexe a „vyzvedneš mě nebo se sejdeme na plese?“ Vyzvednu tě odpověděl a usmíval se tak zatím ahoj. Když jsem přišla domů se připravit na ples celá natěšená a v tom okamžiku jsem ztuhla vidím krabice všude samé krabice vyběhla jsem po schodech a tam táta zabaloval poslední krabici. Co se to děje ?! Proč jsou všude krabice kde mám šaty na ples? Táta se na mě smutně ale přitom hrdě podíval stěhujeme se. Cože?! Proč?! Kdy ?! Táta si sedl na postel a poplácal místo abych si též sedla a povídal něco o tom že mu nabídli práci jinde a že bude vydělávat víc a že se stěhujeme dneska a že nám letadlo letí za 2 hodiny. Já sem vyskočila s postele „ cože! „ za 2hodiny to nestihnu ples! Ne nestihneš ale čím dřív tam budeme tím dřív se seznámíš z novými lidmi. Koukala jsem na něj z otevřenou pusou dokořán a nakonec sem ze sebe dostala „ Na ples mě pozval Alex“ a já s ním musím jít ? Ne nemusíš a pojď vyrazíme na letiště. Ne! Vyjekla jsem rozčíleně! Nemůžeš mi jen tak říct že se stěhujeme. Musím se rozloučit ? Proč si mi to neřekl dřív ? Koukl jsem na mě smutně „ kdybych ti to řekl dřív protestovala bys teď ale nemáš na výběr „ A mohu se s nimi alespoň rozloučit ? Jediný co odpověděl Máš na to jen 20 min pak jedeme. Rychle jsem vyběhla a směr škola všichni už se chystali na ples a v tom vidím Emmu, Monu, Marka a Lucase jak jdou na ples. Vykřikla jsem na ně ať na mě počkají a oni hned „čau jdeš na ples ? „ Ne jdu se rozloučit řekla jsem smutně. Cože! Vyjekla Mona proč se jdeš rozloučit zároveň to řekl i Mark ? Stěhuju se řekla jsem smutně táta mi to řekl až dneska už i z balil a za hodinu a půl vyrážíme. Kam jedeš? Spíš kam letíš dodal Lucas ? To je dobrá otázka řekla jsem si v duchu jak jsem byla rozčílená ani jsem se nezeptala kam se to stěhujeme. Nevím odpověděla jsem. „ Ty nevíš kam se stehuješ ? „ řekla Emma ? Ne nevím zapomněla jsem sem se v té rychlosti zeptat tak ahoj objali jsem se budete mi chybět až mi málem ukápli slzy. Ty nám též budeš chybět ale budeme si psát a volat že jo ? řekla Mona. Jistě že ano odpověděla jsem a v tom okamžiku jsem se rozbrečela a ostatní také a jakmile jsem se otočila tak se zamnou řítil Alex. Jsi připravená na ples řekl mi radostně a když uviděl že brečíme tak se ihned zeptal proč brečíte ? Emma na mě smutně pohlédla a řekla Ellie se stěhuje. Cože ? Kdy ? Proč ? Tyhle otázky jsem si také kladla. Usmála jsem a bude to v pořádku Alexi najdeš si jinou partnerku na ples. Otočila jsem se vzad k Alexovi budete mi moc chybět. Emma si utřela slzy „ neodjížděj prosím“ po usmála jsem se musím naposled jsme se objali a přidal se i Alex to byl vždy můj sen aby se mě dotýkal a já mu musela dát košem 20 min před plesem. Ahoj. Poslední má slova.

Po 2 hodinách už jsme s tátou seděli v letadle a já se zeptala: Kamže se to stěhujeme ? Táta se na mě podivně ušklíbl „ já ti to ještě neřekl ? „ ehm ne odpověděla jsem. Do Evropy. Cože? Do Evropy tak daleko? Táta se koukl z okénka „ promiň že jsem ti to neřekl dřív a promiň že jsem ti zkazil tvůj velký den “ Koukla jsem se na něm jestli je vážně tak smutný a byl poznala jsem to v jeho očích. V pořádku tati. Když jsme přiletěli do Evropy tak jsem si ihned všimla a udiveně jsem se koukla na tátu „ My jsem v Británii ? „ Ano koukl se na mě pojď za mnou. Šli jsme si pro krabice a kufry naštěstí jsme měli málo krabic takže nám stačili jen dva vozíky. Když jsme našli cestu z letiště čekalo na nás pracovní auto a odvezlo nás do nového domu. Ten barák byl vetší než v Peru z bazénem ze vším. Bylo to tak kouzelné. Proč jsme tohle nemohli mít i v Peru. Pak na mě někdo houkl Elizabeth ? Jsi Elizabeth ? Zeptala se mě mladá paní asi kolem dvaceti-osmi let. Jen Ellie odpověděla jsem rychle. „ ách promiň Ellie tvůj táta mi o tobě tolik vyprávěl“ Co ? to tak trochu nechápu! Vyprávěl ? koukla sem na ní udiveně „ ano jsem tvého táty dlouholetá přítelkyně z děctví budete bydlet zatím u mě. A všechno to nadšení rázem z kleslo. Promiň přeslechla jsem tvoje jméno ? řekla jsem zaraženě. „ omlouvám se jmenuju se Caroline a vítej v Británii. Ráda bych tě tu provedla ale bohužel nemám čas. V pořádku řekla jsem a otočila se! Provedu se tady sama. Když jsem konečně našla svůj pokoj byl obrovský takovou velkou postel jsem snad ještě neviděla. A najednou slyším ťukání kouknu se na dveře a tam stál táta „ tak co líbí ? „ Ehm jo odpověděla jsem nechtěla jsem znít nadšeně ale on to stejně poznal. Tak si vybal a pak přijď na večeři. Po 20 minutách sem si vybalila a šla jsem na večeři. Jídelna byla opravdu velká, byla tam i Caroline a celý večer mi říkala že se mi to tu bude líbit. Když jsme do večeřeli šla jsem si konečně lehnout ještě než jsem ulehla přišel táta a řekl mi že zítra do školy musím jít sama. A já na něj udiveně koukla do školy ? vždyť je konec školního roku ? Jsou prázdniny ? Táta se na mě nejistě koukl „ tady je to jiné než v Peru zítra půjdeš do školy ano ? „ Jo slibuju! Vyjekla jsem.

První den na nový škole. Škola byla jak jinak než obrovská začínala jsem věřit že Velká Británie je opravdu velká podle názvu. Na škole neměli hlídače na železo to mě znepokojovalo. Ale slíbila jsem tátovi že do školy půjdu. Šla jsem chodbou bylo to všechno tak jiné všichni nosili uniformy. Což mi došlo že budu muset mít taky uniformu. Šla jsem do ředitelny a hned co mi ředitelka řekla „ tady máš svou uniformu pečuj o ní dobře „ Jenom sem přikývla. Tady jsou pravidla školy, kdyby si něco potřebovala máš to tam, jestli z něčím budeš potřebovat tak přijď za každou učitelkou ráda ti pomůže si až z Jížní Ameriky takže jste to tam měli asi jiné. „jo to měli„ řekla jsem si potichu. Á tady máš ještě rozvrh hodin  prý si velmi dobrá studentka a tady máš kroužky kdybys chtěla prý si závodila v potápění my tu potápění sice nemáme ale máme tu plavání takže se klidně připoj.  „ehm děkuji budu o tom uvažovat „ Zatím nashledanou. Ahoj Elizabeth řekla radostně. Jen Ellie . „Áh promiň máš velmi dlouhé jméno nedivím se že si ho zkracuješ“. „ jo no ještě jednou nashledanou „ a zabouchla jsem dveře od ředitelny. A jak sem si četla kroužky narazila jsem do někoho. Promiňte moc se omlouvám vyštěkla jsem okamžitě! „ v pořádku „ jsem v pořádku když jsem se koukla na něj byl tak krásný snad i hezčí než Alex. Ještě jednou se moc omlouvám řekla jsem nejistě. Ještě jednou jsem v pořádku řekl a na rtech se mu objevil úsměv koukla jsem na ředitelnu „ jsem tu nová a nevěděla jsem že do ředitelny chodí každý „ Koukl se za mě na ředitelnu „ jo já tam taky nechodím rád ale co mám dělat příbuzný si vybrat nemohu“ . Příbuzný ? koukla jsem se udiveně „ jo tahle koukají všichni když to zjistí “ Ehm promiň já … „ nevěděla jsem co říct a on to poznal. Jmenuju se Jake, Jake Bolcoin. Já Elizabeth, Elizabeth Jessica Gonzzales Zacarias ale říkají mi jenom Ellie. Ups koukal udiveně už jsem se lekl že ti budu muset říkat takle máš pěkně dlouhé jméno. „ jo taky se tak všichni divý když jim to řeknu. Jake se koukl za mě „do té ředitelny bych už asi měl jít uvidíme se později ?“ „když budeš chtít tak se uvidíme„ jen se usmál a přešel mě. Začal jsi tam povídat z ředitelkou jako by to byla jeho máma né že bych poslouchala. Když jsem se rozhodla jít ke své skřínce zastavili mě jeden kluk a jedna holka„ Ahoj ty musíš být ta holka z dlouhým jménem? řekl ten kluk   „ehm jo to jsem já, jsem Ellie „ Ta holka vedle něj se tak ušklíbla a řekla „ to není až tak dlouhé jméno „ Ten kluk se na ní podíval a řekl jí „ Ona nám řekla jenom tak jak jí máme říkat víš !“ Ta holka se uraženě otočila a odešla. Ten kluk se na ní chvíli díval a pak se koukl znova na mě „ Jak se jmenuješ celým jménem ? „ Koukla jsem se udiveně na něj a řekla proč to chceš vědět ? prosím řekni  mi to a na rtech se mu objevoval úsměv „ Celým jménem se jmenuji Elizabeth Jessica Gonzzales Zacarias „. Ou to je dlouhý jméno  já se jmenuju Joe a ta holka co byla vedle mě se jmenuje Jennifer. Jen sem kývla hlavou a odešla jsem a v hlavě jsem si říkala takže už tu znám tři lidi Jakea, Joea a Jennifer všichni jsou na J to se mi bude dobře pamatovat.

Po škole jsem vycházela z hlavních dveří a najednou „BUM“ moje učebnice zase na zemi ale tentokrát sem se neomlouvala já ale on neustále říkal omlouvám se. Ještě jednou promiň to nebylo schválně. „V pořádku nic se nestalo“ odpověděla jsem mu rozpačitě. Jinak Vítej na škole jmenuju se Jessie a rád tě poznávám. Jo taky tě ráda poznávám Jessie já jsem … přeskočil mě a rychle řekl „Elizabeth Jessica Gonzzales Zacarias  já vím. Udiveně jsem se na něj koukla „jak to víš ?“  Není to jedno ? řekl a otočil se tak zatím ahoj Ellie.

To je divný jak věděl jak se jmenuju a jak mi má říkat. Nebo ten Joe jak chtěl vědět jak se jmenuju já mu to nechtěla říct a i tak jsem mu to řekla. Je tu něco hodně divného jak sem o tom přemýšlela neuvědomila jsem si stojím na místě a studenti na mě řvou ať uhnu. Nakonec sem sebou trhla ani nevím jak a z ničeho nic vedle mě stál Jake. „ Chceš se nechat udupat ? „ zeptal se mě z úsměvem „ Ehm ne jen sem se trochu“ … zapomněla dodal Jake  „jo tak nějak„ Nechceš svést domů ? zeptal se vlídně. „ani ne radši se projdu“ Jake se na mě podíval jako by věděl na co myslím „neboj se já nekoušu“ usmála jsem se ale i tak moje odpověď byla stejná Jake se usmál a řekl pojeď vážně ti nic neudělám. „ tak dobře „ odpověděla jsem. Tak pojď za mnou. Došli jsme k jeho autu, nasedli jsme a než jsme vyjeli viděla jsem jak se na mě kouká Joe, Jessie a Jennifer byli pohromadě takže se znají. Jakeovi za zvonil mobil chvíli to zvonilo a pak to zvedl. Jake odpovídal jen ano a ne abych asi nepoznala o čem mluví. Ale já to slyšela mluvil sním Jessie ptal se Jakea jestli mě veze domů pak se ho ptal jestli o tom vím a ke konci říkal ať na mě nic nezkouší na tuhle otázku odpověděl jen neboj a zavěsil. Vím je špatné poslouchat cizí rozhovory ale tohle mě fakt lákalo a šlo to samo. Jake se po usmál  „ty teď bydlíš tam kde bydlí Caroline Gilbertt ?“ Kývla jsem a zbytek cesty jsem jen kývla už sem se ani nemusela ptát jak to ví jeho příbuzná je ředitelka řekla mu to. Když jsem už byla doma zeptal se mě z úsměvem na rtech: Jaký byl tvůj první den ve Velké Británii ? Taky jsem se usmála „den ještě neskončil, pak ti dám vědět“ Mávla jsem rukou na rozloučení a odjel.

Druhý den jsem se do školy chtěla projít ale nějak mi to nevyšlo za mnou stála Caroline a řekla mi že mě do školy sveze jen sem kývla že jo nasedla jsem do auta a vyrazili jsme. Když jsme byli u školy poděkovala jsem za odvoz a odešla jsem. Šla jsem rovnou do své třídy ale najednou se u mě objevil Joe „Ahoj nováčku“ řekl z úsměvem na rtech. Jen sem se usmála a šla jsem dál. Nováčku chtěl bych se s tebou seznámit ? řekl a neustále se usmíval. Otočila jsem a řekla jsem mu „už jsme se seznámili včera“  Joe se rozesmál tak hlasitě že ho snad slyšeli i v jídelně . Pokrčil rameny „to ano řekli jsme si jména ale chtěl bych vědět něco o tobě no tak povídej“ smál se a já měla pocit že mu chci říct všechno v tom do něj strčil Jessie a usmíval se „ neposlouchej ho chce tě jen dostat do postele“ to mě trochu zarazilo ale poslechla jsem Jessieho a otočila jsem se a šla jsem do své třídy ještě jsem se otočila na ty dva a povídali si a řekla bych že o mě.
„co to děláš! Nemáš jí svádět!“ řekl rozčíleně Jessie. Joe se na mě naposled koukl a odpověděl „chci to vědět stejně jako ty“ Jessie se mračil „ano ale musíme být opatrný“ když jsem zalezla do třídy sedla jsem si do lavice a přemýšlela jsem o čem se bavili. V tom mě přerušilo zvonění. Po hodině jsem chtěla jít na oběd ale nějak mě přešla chuť a šla jsem za Joem když jsem ho konečně našla slušně jsem se zeptala proč se z Jessiem bavili o mě. Joe vykulil oči „jak to víš že jsme se bavili o tobě?“ Prostě to vím je tu něco co si divného přijela jsem a jediný kdo si mě všiml jsou čtyři lidi na stejný začínající písmeno „J“ Joe vykulil oči ještě víc ale vzpamatoval se chytl mě za ruku a táhl mě někam kde byla tma. Když rozsvítil byla to velká místnost hned jsem začala ječet ať mě pustí a když jsem se otočila k východu stál tam Jessie, Jake a Jennifer. Jennifer zamkla a schovala si klíč. Jessie se otočil na Joea „proč si jí sem přivedl ?“ Joe se koukl na mě a řekl „slyšela nás jak si o ní povídáme chtěla to vědět“ Jennifer se ihned připojila do konverzace „ Joe to neznamená že jí sem jen tak přivedeš!“ Joe se cítil provinile „ musíme jí to říct teď už musíme!“

Pár minut bylo ticho a pak se ozval Jake  „tak jo řekneme jí to stejnak by se to dozvěděla“ Jennifer se na mě koukla a zase se otočila ke klukům „kdo jí to řekne ?“ Všichni se otočili na Joea a Joe hned pochopil že to má říct právě on. Já jsem tam jen mlčky stála a když se na mě všichni podívali cítila jsem se tak nejistě a bezbranná. Joe měl úsměv na rtech ale i tak nevěděl co má přesně říct Jake to poznal a hned ho odstrčil stranou a řekl „ prostě jsme jiný než ostatní a i ty“ Jen sem se na Jakea udiveně koukala a nemohla jsem ze sebe dostat ani jednu hlásku a to že sem opravdu chtěla. Nešlo to opravdu to nešlo v tom jsem zaslechla „STOP“ jakeu nech toho nevidíš že má něco na srdci. V tom okamžiku mi to došlo Joe mě přinutil abych řekla něco co jsem říct nechtěla, Jessie věděl celý mí jméno přitom sem ho nikdy v životě neviděla, Jake mě přinutil abych jela s nim ke mně domů a teď mi zakázal mluvit. „Vy jste čarodějové?“  Jessie se ušklíbl „ ne! My “ Co ? zeptala jsem se šokovaně. Jessie se z hluboka nadechl jsme jakoby čarodějové.  Vidět se jak se teď tvářím by byl to fakt zážitek.  „Jakoby čarodějové ? Co jste doopravdy“ zeptala jsem se. Jennifer se začala smát „ona to nechápe myslí si že to jsme jenom my!“ Jenn „klídek“ vyštěkl na ní Jake „ona to jen nechce pochopit! Nechce nám věřit“  Joe se otočil na mě „ jsme něco jako egyptští bohové“ Bohové a nespadli jste na hlavu řekla jsem ukvapeně. Jessie se po usmál „ no nespadli jsme starodávná rasa strážců ale jsme modernější“ Jennifer se zasmála „ jo máme schopnosti které před tím oni neměli“. Koukla jsem se na ní jakoby mě to nezajímalo ale musela jsem se zeptat „oni? Kdo jsou oni?“ Jennifer se otočila vzad „ Joe tohle je tvoje práce, řekni jí to!“ Joe se potil asi nevěděl jak to má říct „jsme Hemsut“.

„Hem… Co  ? “ vyjekla jsem šokovaně. Všichni čtyři se začali smát a já nevěděla co mám říct. „Můžete se přestat smát a říct mi co to je ?“
Jessie  se ke mně postavil a bych mu viděla do očí měl modré oči takže se do nich koukalo hezky „Hemsut je spíše ženský protějšek ale i mužský náš úkol je ochraňovat královský potomky který jsou také v lidské podobě. „ tak to já nejsem můžete mě pustit chci jít do své třídy!“ Jennifer mě zastavila „ nemůžeme tě pustit dokud nám neslíbíš že to nikomu neřekneš  ? “Koukla jsem jsem na na ní tak vážně jak to jen šlo „a ty si vážně myslíš že bych někomu řekla že jste blázni který si hrajou na bohy ? určitě ne! „ Sebrala jsem jí klíče z rukou a odemykala jsem dveře. Jake mi šáhl na rameno „a ty si vážně myslíš že jsme blázni ? proč si myslíš že všichni začínáme na písmeno J ?“ Je pravda že tohle mě fakt zajímalo. „Spletli jste si mě já nezačínám na písmeno J nejsem to já“ Jessie  se po usmál „ale ano jmenuješ tvé pravé jméno je Jessica Elizabeth Gonzzales Zacarias“ Co? Vyštěkla jsem! Jmenuju se Elizabeth, Jessica je mé druhé jméno. Ne není řekl Jake. Jak to víš ? odpověděla jsem nechápavě. Jake se na mě po usmál a řekl mi ať si sednu, řekneme ti vše co budeš chtít vědět. Vyslovil tak ladně jako když mě Alex pozval na ples tak hrozně mi chybí mí přátelé. Tak dobře, jaké máte schopnost ? Jessie se začal smát „ já věděl že se na to zeptá“ Jake se začal taky smát, no všichni máme schopnost jak si už asi zjistila že dokážeme člověku něco vnutit či přikázat latinsky se to řekne  ordinem cogitandi a další schopnosti je rychlost a mrštnost. A chytrost ne ? dodala jsem z úsměvem. Ne tuto schopnost má jen Jessie. Jessie ? Jo Jessie je jako počítač jen málokdy se splete zasmál se. Jak to že on má víc schopností než máme my ? Nemá dodal Joe každý má ještě jednu vyjímečnou schopnost. Jennifer se přidala do diskuze „ jo já mám schopnost předpovídat budoucnost kvůli tomu jsem věděla že přijdeš a na blbou si jen hraju“ usmála se a odhodila jsi své hnědé vlnité vlasy za sebe. Aha po usmála jsem se a co ty Jakeu jakou máš schopnost ? Mám fyzickou schopnost ovládám jeden ze čtyř živlů – země, oheň, voda a vzduch já ovládám zemi.  Joe a ty ? zeptala jsem se zvědavě. „Ehm no ovládám svou molekulární hustotu což mi umožňuje proházet hmotou a vydržet i nejsilnější náraz. Ou zajímavé jak dlouho osobě víte to že jste Hemsuti ? Joe se podíval na Jakea „ Jake to už věděl když mu bylo 11 let a já jsem se to dozvěděl když mi bylo 14 a Jessiemu bylo myslím taky 14 že jo ? „ jo“ bylo přímo na narozeniny dodal Jessie. Jennifer a ty ? Jessie se potichu po usmál ta se to dozvěděla před pár měsíci takže v 15 letech. Jak jste na své schopnosti přišli ? zeptala jsem se. Jessie se zamračil no ty bys to taky zjistila kdyby si v hlavě měla tolik informací a vědomostí.  Přesně dodal Jake kdyby kolem tebe začali růst kytky nebylo by ti to divný ? Joe a co kdyby si chtěla otevřít dveře ale nemůžeš popadnout kliku.. ? „ jo jo dobře chápu!“ vyštěkla jsem.  Mám spoustu otázek a jak víte že jsem jedna z vás ? Všichni se koukli na Jennifer „viděla jsem tě“ když pochopila že otázka byla kladená jí. Měla jsem vidinu že sem přijedeš.  „A jak víš že jsem jedna z vás?“ Viděla jsem jak používáš schopnost ordinem cogitandi „já ani nevím že jí mám jak sem jí mohla používat?“ Na své kamarády v Peru doplnila Jennifer. Cože? Kdy ? Jennifer protočila očima „když jste se loučili uklidnila jsi je prosili tě ať nejezdíš a pak z ničeho nic ahoj a obětí na rozloučenou“.

No jo fakt to vzali takle. Hele mám spoustu otázek ale neměli bychom jít už do třídy řeknete mi o tom víc někde kde se budu cítit líp ano. Všichni souhlasili a cestou do třídy jsem se ještě na něco zeptala „jak se pozná královský potomek ?“ Dobrá otázka řekl Jessie. Ještě nikdy jsme ho neviděli takže nevíme. A od koho máte tolik informací? No… Jessie se koukl na Jakea máme to od Jakea. Jakeu a odkud to víš ty ? Jake se za styděl od mámy. Cože ? vyštěkla jsem „ od mámy ?“ Jake se po usmál ona je taky Hemsut a umí mluvit ze všemi zvířaty. „ A to jste se nikdy nezeptali jak poznáte královskýho potomka ?“ Joe se zapojil do diskuze „ jediný co víme že královský potomek má víc schopností je jako my ale má víc než jednu schopnost“. Vstoupili jsme do třídy a usedly do lavic. Seděla jsem vzadu u Jennifer. „Jenn řeknete mi toho potom víc že jo ?“ Jennifer jen kývla. A zazvonilo na hodinu.  Když bylo konec výuky sundala jsem ze sebe tu příšernou uniformu a šla jsem domů.

Další den jsem do školy zaspala rychle jsem si oblíkla kalhoty, triko a běžela jsem do školy. Byla jsem na sebe naštvaná že jsem zaspala. Když jsem přebíhala silnici nerozhlídla jsem se a řítilo se ke mně auto jelo až moc rychle takže jsem nestihala uhnout jen jsem si schovala rukama obličej á… nic najednou se auto rozletělo na druhou stranu silnice. Rozběhla jsem se k tomu autu jestli ten člověk žije a žil měl zaseknutý nohy pod volantem sedačka se nejspíš hnula tak že ho přimáčkla k volantu byl v bezvědomí chtěla jsem mu pomoc ale nevěděla jsem jak a pak mi to došlo to já … to já jsem nechala to auto odletět asi je moje schopnost manipulovat z jakýmikoliv věcmi takže jsem se zaměřila na tu sedačku a pomocí mé síly jsem jí posunula. Když se ke mně zbíhali lidé radši jsem utekla do školy. Když jsem vešla do školy byla hodina tak jsem počkala až za zvoní a mezitím jsem zkoušela hýbat z košem, otvírala jsem skřínky a zase zavírala a otvírala jsem dveře od záchodu a to všechno najednou byla to zábava do té doby než začalo zvonit chodby se zaplnili studenty. Hledala jsem Jessieho ale toho jsem nenašla, našla jsem Joeho. Joe vykřikla jsem. Čau nováčku tys mě oslovila sama „jo oslovila zjistila jsem svou schopnost“ šeptala jsem ale slyšel mě a vykřikl vážně ? jakou máš ? tvářil se šťastně tak jsem mu to řekla. A on ta to že mu to musím ukázat. Tak že jsme šly do té místnosti kde jsme byli včera uvědomila jsem si že to je sklep Joe zamkl „tak ukaž“ zaměřila jsem se na kýbl z vodou zvedla jsem kýbl a otočila ho aby se voda vylila a tu vodu jsem taky chytila takže se vznášel i kýbl a i voda Joe začal tleskat „ Ou si fakt dobrý nováček“ Počkej až to ukážeš Jessiemu ten bude koukat. „Jo, jen mi je blbý že jsem vám nevěřila“ hele já jsem tomu taky nevěřil když nám to řekl Jake pojď jdeme to říct ostatním. Šly jsme ke dveřím chtěla jsem odemknout v tom okamžiku byl u mě Joe tak blízko že by se mohli setkat naše rty koukali jsme si do očí a naše rty se setkali vášnivý polibek mě celou vzrušil ale odolala jsem odstrčila jsem ho pomocí své moci protože rukama bych ho ještě přitáhla. Když jsem odemkla tak sem se otočila k Joehovi „Nic se nestalo ano!“ to je jediný co jsem mu řekla a odešla jsem hledat ostatní Joe semnou nešel takže jsem byla v klidu. Věděla jsem kde mám hledat Jakea – ředitelna. Šla jsem tedy k ředitelně a koho to vídím Jakea „čau, chceš něco říct ?“ Jake se na mě usmál ale jo povídej „už vím jakou mám schopnost“. To Jakea rozrušilo „vážně ? jakou ?“ koukla jsem se jestli se někdo nedívá a pošeptala jsem mu „manipulace ze všemi věcmi“  a jediný co mi řekl ukaž mi to ? „hm jak chceš“ zaměřila jsem se mu na pásek u kalhot a začala jsem ho tlačit jakoby dusit. Když si to uvědomil že to dělám já tak vykřikl abych přestala „dobrý Ellie to je fakt dobrý až to uvidí Jessie bude šílet“, Začala jsem se smát „ tohle řekl i Joe“ Jake se zarazil on už to ví Joe „ehm jo …našla jsem ho první tak sem mu to řekla nějakej problém?“ Jake se vzpamatoval „ne žádný problém musím jít zatím ahoj“ Jo ahoj dodala jsem a šla jsem do své třídy. Začalo zvonit tak sem si sedla do lavice a čekala jsem až vstoupí učitel do třídy a v tom mi tak došlo „kde je Jennifer“ po hodině jsem našla Jessieho „ahoj Jessie neviděl si Jennifer“ zeptala jsem se. Jessie se porozlídl „ne to neviděl“ koukla jsem se k její skřínce „ asi není ve škole“ Jessie kývl „tak co nějaký novinky ohledně nás?“ po usmála jsem se „jo novinky mám ale ohledně mě“ Jessie udiveně pozvedl oči „povídej“ rozlídla jsem se a řekla potichu „zjistila jsem jakou mám schopnost“ Jessie se začal smát „fákt? To byla rychlost a co umíš?“ Chytla jsem ho za ruku a táhla jsem ho do prázdné třídy. „Koukej“ křikla jsem na něj a pozvedla jsem lavice. Jessie měl ústa do kořán  „Ellie to je dobrý, moc dobrý, dobrá jsi“ Položila jsem lavice „jo díky jen se ti chci omluvit že sem ti nevěřila“ Jessie mě chytl za ruku „neomlouvej se chápu tě líp než kdokoliv jiný“ po usmála jsem se a odstrčila ho „tak ty jsi počítač jasný že mě pochopíš“ Oba jsme se začali smát ale přerušilo nás zvonění šly jsem tedy do svých tříd. Jessie je milý a je hezký, doopravdy mě chápe, Jake ten je fakt krásný ale to že mi zakázal mluvit mě trochu odradil a nakonec Joe vzhledově není vůbec špatný má hnědý vlasy a má krásný oříškový oči a taky je milý. Jsem tu nová a už se mi líbí tři kluci. Toto přemýšlení přerušil učitel na dějepis „Ellie! Ty spíš ?“ probrala jsem se „ehm ne nespím jen sem se zamyslela nad tou otázkou. Jasný lhala jsem ale co sem mu měla říct že jsem myslela na tři kluky. Učitel se na mě podezíravě podíval „tak mi odpověz když si myslela na tu otázku?“ oh to mě trochu zaskočilo zasmála jsem se „Omlouvám se neznám odpověd“ učitel se otočil „v pořádku“ a mluvil dál o něčem což mi došlo já použila tu schopnost ordinem cogitandi něco někomu vnutit, příkazat či rozmluvit hm dobrá to věc zasmála jsem se potichu. Když zazvonilo učitel nám zadal starověky bohy každej měl vypracovat referát o nějakém bohu přemýšlela jsem že napíšu o sobě ale to by asi nepochopil asi napíšu o Athéně. Po škole jsem šla za Jessiem chtěla jsem se ho zeptat kde bydlí Jennifer chtěla jsem jí navštívit. Ale Jessie mě zarazil  ať tam nechodím. Jenom jsem přikývla neptala jsem se proč radši. Když jsem šla domů zastavil mě Jake „ahoj nechceš svést domů?“ zeptal se klidně. Koukla jsem se před sebe „jo proč ne“ Jake mi otevřel dveře a rozjel vozidlo „promiň že jsem na tebe ta vyjel že si to první řekla Joeovi“ podívala jsem se na Jakea a trochu jsem se po usmála „v pořádku“ Jake byl svým způsobem okouzlující možná za to může že ovládá živel země. „Jakeu?“ Ano odpověděl nejistě „jak se z člověka stane Hemsut ?“ Jake se podivil ale naštěstí znal odpověď „ nestane, Hemsut se rodí ,už od malička jsi Hemsut ale své schopnosti nemůžeš používat nemáš na to sílu jen když ti něco hrozí tak se tvé schopnosti aktivují“. Povzdechla jsem si „takže když se rodí musí mít i rodiče Hemsuti ?“ Jake se trochu zarazil „ehm ano ale většinou pokud není žena Hemsut a můž ano tak žena při porodu umírá ,protože je na ní plod moc silný a když je to naopak jako moje máma, tak vychovává své dítě v domění že musí chránit královského potomka. Počkej vyjekla jsem „když je žena Hemsut její plod je automaticky taky Hemsut ale když žena je člověk a má v sobě Hemsuta tak plod je nebo není Hemsut?“ Jake se po usmál „hm dobrá otázka, může i nemusí, protože jeho matkou je člověk může zdědit lidskost a nebo být bůh“ Takže…“ Ellie! Tvůj táta tě hledá a ty sedíš v autě“ za řvala na mě Caroline v tom povídaní jsme zapoměli že stojíme před barákem. Jake se zasmál takže ti to zítra dopovím zasmála jsem se „zítra je sobota“. Jake se po usmál „to mi ale nebrání si s tebou povídat“.  Vylezla jsem z auta „ dobře zítra ahoj“ auto se dalo do pohybu a později bylo z dohledu. Caroline se mračila „sice nejsem tvoje matka ale s tím klukem se bavit nebudeš!“ Vykulila jsem oči „ ano nejsi moje matka, takže mi nebudeš rozkazovat!“ Vyjekla jsem rozčíleně v tom momentě vyběhl táta běžel ke mně „Nebuď drzá mladá dámo! U  Caroliny bydlíme a budeš jí poslouchat!“ Vykulila jsem oči ještě víc „ale ona mi zakazuje se kamarádit z Jakem“ Táta se otočil ke Carolině „fakt?“ Caroline se zamračila „ano je to sice syn ředitelky ale je to pěkný děvkař“ protočila jsem očima a to jsem si myslela že Joe je děvkař a do Jakea bych to vůbec neřekla. Táta se na mě otočil „ jo s ním se kamarádit vážně nebudeš!“ otočil se ke Carolině a oba šly domů. Stála jsem venku asi osm minut než jsem si uvědomila že začíná pršet a rychle jsem běžela domů.


1 názor

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru