Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřípady šedesáti let II - Kapitola 11. - Jak kontaktovat předsedu?
Autor
Ondřej Kališ
Jak kontaktovat předsedu?
Toho dne bylo úterý. Již to byly dva dny, co jsme se vrátili z Ivančic. Hledání předsedy bylo úmorné a již to vypadalo, že se Monika znala jen se samými bezvýznamnými lidmi.
,,Já jsem kráva!” vykřikla Elena a mě to dost zarazilo.
,,Co se stalo?”
,,Podívej se na tohle! Jak jsme to sakra četli?!”
V seznamu Moniččiných spolužáků ze střední školy tkvělo jméno Vladimír Špidla.
,,To není on,” řekl jsem, ,,kterej idiot by unášel předsedu vlády?”
,,Víš, kolik by z toho káplo?”
,,Víš jak je hlídanej? To se nikomu nevyplatí.”
,,Mně se zrovna nezdálo, že by se báli ochranky. Jsem přesvědčená, že do Kolína pojede a pojede tam sám.”
,,Asi máš pravdu, ale jak to Špidlovi oznámíme?”
,,Musíme se k němu dostat. Už jsme se dostali k jinejm ptáčkům.”
,,To se jako chceš vloupat přímo do Kramářovy vily?”
,,To asi ne. Musíme něco vymyslet. To by v tom byl čert, abysme na něco nepřišli.”
,,Nebylo by lepší říct to policajtům?”
,,Ne,” řekla rázně Elena.
Ve středu a ve čtvrtek chodila Elena po Praze a přemýšlela, jak Špidlu kontaktovat. Já jsem o tom také přemýšlel, i když jsem s ní úplně nesouhlasil. Ve čtvrtek odpoledne, když jsem byl doma sám, přišla návštěva. Jan Macharáček a Aleš Morous, tedy dva dosti známí policisté.
,,Ty jsi Drahoslav Breichaistol, že jo?” řekl starší Morous.
,,Máte pravdu, potřebujete něco?” odvětil jsem.
,,Jseš to ty?” zeptal se Honza a ukázal mi fotografii z místa činu, kde jsem se tak trochu nacházel se svou kamerou na pozadí.
,,Nepátráš náhodou zase sám?” zeptal se Aleš.
,,Elen mě sice zabije, ale já jsem vám to stejně chtěl říct. Potřebujeme pomoc.”
,,Co?” řekl Honza.
,,Víte, kdo je vrah?” zeptal jsem se já.
,,Kdybysme to věděli, tak bysme sem nechodili,” řekl na to Aleš.
,,Takže si myslíte, že jsem dál než vy?”
,,Spíš jsme nevěděli jak dál, a tak jsme si prohlíželi ty fotky. A koho tam nevidíme, že.”
,,Víte, jakým autem vrah jezdí?”
,,Ty to víš?”
,,Černým Volvem,” řekl jsem, ,,Neměli bychom tu takhle stát ve dveřích. Pojďte dál.”
,,Pachatel bydlí v Ivančicích, jezdí černým Volvem BVI 42-56, znám jeho zjev. Vím, kde bydlí jedna jeho kumpánka a vím, že jich je dost. Chtějí unést předsedu vlády, a proto zabili Moniku. Mám nahraný rozhovor, ze kterého to vyplývá.”
,,Můžeme ho slyžet?” zajímal se Aleš.
,,Beze sporu,” pravil jsem a pustil jim pásku.
………………….
,,To jste asi nezískali legálně, že?”
,,Ne.”
,,Varujeme předsedu vlády,” řekl Aleš a po pár minutách už oba odešli.