Deniska

                              Deniska

                            To malé cosi vylíhlo se

                            teď z mého lůna s úsměvem

                            a důvěřivé velké oči

                            hleděly na mě se zájmem

                            Můj malý uzlíčku já jsem tvá máma

                            šeptám ti tiše do dlaní

                            přivíráš očka a prožíváme

                            okamžik prvního souznění

                            A roky běží v divokém sledu

                            už máme malou neposedu

                            co nejde vůbec uhlídat

                            do všeho musí nosík dát

                             Vždy znova vzpomenu si na ten den

                              kdy na svět jsi přišla s podzimem

                              kdy navždy změnila jsi život můj

                              můj smíšku láskou mou opatruj

                              A rosteš stále víc a více

                              zas jsou ti krátké nohavice

                              už školní tašku musíš brát

                              do velkého světa se vydávat

                              Nezapomeň nikdy můj Motýlku

                              na svou mámu maminku

                              co s láskou  vedla tvé kroky

                              na všechny chvíle dny roky

                              I když nám slzy padaly do dlaní

                              máminu lásku nikdy nic nezraní

                              já vždycky budu tvou duhou

                              a ty mou malou neposedou