Improvizace

moje první písmácká improvizace

moje x-té alterego, den jako každý jiný

kašlu na barvy svátky lásku furt dokola furt prvoplánově

jsem požární žebřík pnu se po celé

budově

ostatní mají pořád stejné brýle

občas se cítím jak prázdný chameleon

co má místo orgánů vákuum a místo očí oblázky

omleté vodou veršů veršů veršů

občas tak vidím vás

dámy a pánové neodpustím si kritku

vás

i sebe

přirovnám se k nejsměšnějším věcem

a pak vás

ale o to nejde kámo de o to

že psát psát psát je léčivý dobrý krásný

ale iluze že to je hodnotný pro ostatní je

hodně vratá lávka přes grand kaňon sebeuvědomění

přepínám a končím