Povídka o opuštění času

____Poblíž Brány Indie v Novém Dillí je velká fontána. Děti se do ní chodí koupat a chladit, když teplota dosahuje k pětačtyřiceti stupňům.
____Voda vystřikuje a v malých, ale četných kapkách padá vzduchem na okolní prstenec.
____Abhi dnes poprvé nebyl ve škole. S nohama ve vodě říká kamarádovi vedle sebe: „Narodil jsem se ve vlaku. Bylo to úžasné, ale už není. Jako v té písničce od Magnetic Fields, co ji pak přezpívali Arcade Fire:

____jsou cesty, co jsou jenom vidět v noci
____duchů cesty, jen se světly na krajnici
____za některých nocí v nich svítidlo odplá
____a přemění se v chodící mrtvolu jak já

____Nebo jako ty. Všichni jsme chodící mrtvoly už od doby, kdy jsme se narodili. Dokud jedeme v tom vlaku, nemáme nad ním kontrolu. Jediné, co nám opravdu pomůže, je vystoupit z něj. Dál dělat, co jsme dělali doteď, ale naučit se z něho vyskakovat. Pozorovat ho z nástupiště s jízdenkou v kapse.“