Páteční klistýr

Rozžhni ta světla klaune!
Ať září lampy města
vždyť i hmyz který z nich má schizma
si je dozajista jist
jen jednou věcí
Přichází oranžoví den
ten polkne noc
pumpuje krev
nahoďte masky
něco se chystá
za zvuku dělostřelby
salut
mé polobotky vplouvají na chodník
ach jak vlahý jest ten dnešní večer

obtežkán prázdnou kapsou
na dlaních piškoty a písně
v uších konfety a řechtadélka
vtip, který bolí
na ksichtě střepy
můj výraz je odraz
hleď
doby škleb
toď kletba zrcadla
tak ke mě hadi
a všechny jedovaté hadice co pouští jed
pozvedněte číše
začíná klání
pravidla nejasná jsou
jdem na dvě doby
má oblíbená
smrt na pár vět

co se ti nezdá lásko?
já nejsem bez srdce
jen můj cit je cizí
neber mě vážně
i já tebe neberu
to není pohrdání
to je ryzí
nesmíření s tichem
až padne poslední
chci odcházet s famfárou
plným břichem
prostě totálně plný
ouplně všeho

Vesel se vesele s oslem
na voru bez vesel
Jsem mladý krásný rozlobený
jsem pytel plný hesel
Tak marš!
víc pít, víc mluvit a rychleji myslet
padejte do ulic
zítřek je zrušenej, už nehrajou
psali to v novinách
utíkejte pro život
a budete ho milovat
se
se mnou na poušti
všedních dní kde písek žere
oči, slabiny i smysl
y

pokud tedy nejste děti
ti mrňaví ďáblíci dobře vědí
že hrát si po vikendech s klauny to je
vražda
naděje na opravdové stěstí
Si IT?
ET?
si ODSellinger? ten slavný spisovatel!
paraplegiesotero reformátor
žena co studuje vědu
budování duše
snad cítíš teplo
snad ještě někdo může

A do té doby?
Na vem si balónek a
poslechni si příběh o tom
jak jeden malý kluk zlomil
Srdce Evropy
příště mě narvou do masomlejnu
a na Václaváku si mě budou za
celých božích osmdesát korun
plus chleba a hořčice co jazyk ráčí
kupovat Džaponci celí nesví z toho
že do metra je netlačí pneumatické kladivo
ale to až příští pátek

Dožhni Klaune!