Sen o krtkovi

procházel jsem se po cestě

která vedla podél nízkýho křoví s říčkou a kamenama

na velkym seděl jeden člověk

kterýho opravdu (opravdu!) nemam moc v lásce

byl tam s někym ale nikoho sem nepoznával

nebyli to reální lidé ale spíš jejich stíny/obrysy

pro moje podvědomí nevýznamný

když jsem kolem nich procházel

tak sem řek dost nahlas: "ty seš ale krtek, co?"

on na to: "cože? poď mi to sem říct!"

zastavil sem se a bez přemýšlení/váhání jsem k němu přišel:

"že seš naprostej krtek!"

byl zaraženej

nevim možná mě zmlátil možná nic nedělal

ale to bylo jedno

probudil sem se s pocitem zadostiučinění