sen

Už druhý den se mi bez nějakého pro mě známého důvodu zdá o spolužákovi ze ZŠ, u kterého musím v tomhle snu bydlet. Pořád se na něco čeká -> Jdu si zaplavat do Vltavy. Je úplně jiná než ve skutečnosti je spíš hnědá a teplá. Taky po ní pluje mnohem víc člunů než je obvyklé. Vlastně jsou to úplné řady lodí. A zrovna když do ní lezu tak se dokonce nějaká velká loď pokouší vytlačit veslující pár. Když plavu tak jsem ale sám. Propluju lesem a nějakou čtvrtí (jsem pořád mezi domy) takže to vlastně je něco jako potok ale potom přijde dost děsivé vyústění kdy řeka (už široká) vede do dalšího (a nyní už né-tak-přátelského) lesa a i celý proud se nějak zrychluje. Naštěstí jsou v ní dané takové ty pásy s gumama jako na bázeně, pomocí nich se doručkuju zpátky.

Potom jdu po břehu, což mě ale sere protože je mi strašné horko a rád bych se dostal do vody. Přicházím na útes kde právě probíhá další díl (Plovárny! ha teď mi to došlo) no sedí tam Marek Eben a dělá rozhovor se Zděnkem Mahlerem (což je myslím spisovatel) ale ve snu je to dirigent. Prohlížím si jeho ruce. Eben je strašně nudný takže se začínám poohlížet znova po nějaké té koupačce. Na útesu je plot za kterým jsou ...útesy. Je to vlastně taková Vltava-Moře. Dívám se na ceduli: jsou tam  čtyři řecké názvy pro konkrétní skálu - nebo je to možná jméno pro skok z té skály? Jsou tam napsané i metry. Ten pro mě nejdostupnější je 20m to se bojím. Zničehonic přichází strašně moc lidí, zvláštní asi je, že všechny ženy mají velké prsa a nemají vrchní díl plavek. Co bude dělat Eben s Mahlerem to nevím