Když dívčí srdce

 

KDYŽ DÍVČÍ SRDCE

nad ránem na prázdno polkne

a po noci zabolí

jenom zápěstí

dá se mluvit o předtuše?

 

Dotýkala se mne

přesto že věděla

o zamrzlém splavu

pod hrudí koček přespolních

na které si ukazovala prstem

navoněná smečka ctihodných podvraťáků

nic netušících o příběhu

tuláka s uhranutými údy

který kdysi dávno

( snad po narození

snad když byl odveden

z pokoje kde blouznící matce

sliboval ještě další rok)

z pod ňader umírajících žebraček

odřezával tlukoucí váček

který jediný nebyl darován z lítosti

(nebo snad nevěříte

že syn může milovat nezištně?)

Nahý pak  nemaje po ruce

ani odlesk paprsku pod prahem věčnosti

utíral jim zmlklá ústa

chomáčem svých vypadaných vlasů

 

Jak blízko byl v té chvíli podobenství…

 

Ale já mu odpouštím

šeptá dívka oknem do zahrady

a už si je naprosto jista

že jí po něm zůstane

jenom tato ranní zpověď

---