Jistoto, vrať se

Listí zelené se tkví,

na stromě snů a zátmutku,

vím, že dávno nezáleží,

jenom, pouze, na skutku.

Můžu se smát, můžu snít,

klidně i po nocích bdích,

můžu prchat, utíkat,

hrůzou se jen zalykat.

Já však nechci, nechci stát,

nechci druhé housle hrát.

Chci povstát, chci bojovat,

jak zbabělec se nechovat.

Neskrývat se jenom tiše,

jak Anne Frank v deníku píše.

Neskrývat se v koutku duše,

vložit šíp do strachu kuše.

Uchopit svou báznost směle,

kouknout se na nepřítele,

a oznámit mu:

"Já jsem tu ta úžasná!".