Déjà vu

To ráno noci jsme si slíbili
že sejdeme se po válce v šest v Paříži
a budeme se střídat
ve hlazení kocoura s ukousnutým uchem
a v milování ústy
pak po modlitbě zapijeme vínem
tři poslední krajíce chleba
a venku před kostelem
si řekneme, že je den
a půjdeme si koupit k nedělnímu obědu
půl kila z telat
která hladili jsme na jaře
když obloha plavala vzhůru břichem
jako leklá ryba
město páchlo
jako nohy mého otčíma
a první kamelot se tvářil
že něco ví
když ve chvíli kdy si zapaloval cigaretu
vlastně jen hledal způsob
jak zakrýt
že si utírá oči od slz
jen ještě se jednou podívat zpět
a pak zavřít za sebou dveře
už ani nevím
jak ses jmenovala