Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJiřík navždy
10. 08. 2012
1
11
460
Autor
Sammy
Právě venku sedím, sama samotinká,
vedle mě, jen jedna vzpomínka.
Je to plyšáček,
srdce plné slziček.
Slzy nemá on sám pouze,
chci se zahledět do tvých očí dlouze.
K životu jsem potřebovala dvě věcim
mé srdce a Tebe.
Ale vědí přece všeci,
že vzalo mi Tě nebe.
Srdce mé sis vzal
a už nikdy se neozval.
Jak mám bez dvou nejdůležitějších věcí k mému životu žít?
Nevím, ale bez nich nedokážu šťastná být.
Chci Tě vidět zase,
mé jméno slyšet ve Tvém hlase.
Ale to už nebude,
odešel jsi mi do nebe.
Děkuji Ti za vše moc,
ach Bože, ať už je noc.
Ať je večer, ať je tma,
ať můžeme být zase jen my dva.
Povídat s Tebou bych si chtěla,
za Tebou bych odletěla.
Má láska k tobě je věčná,
ale cesta za Tebou nekonečná.
11 názorů
Hm:) dyt jo, ja to beru, ale basnicka je od srdce a jediny co mi po nem zbylo je opravdu jen ten plysak;))
většina mlaďochů na facebuku by asi taky uronila slzičku, tady se porozhlídni po jiných výpotcích -tady je většinou spíš tak trochu drsno a plyšáčci se nevedou :-)
samozřejmě stačí. smrt se přátelství nevyhýbá. z formulací jako "srdce mé sis vzal" jsem usuzoval na nějakýho miloše
jo takle.. no tak já v 16 ještě tahal autíčko, tak mě nenapadlo, že užs toliko stihla :)
až na to, že tohle je pro někoho jinýho viď..
si myslíš, že píšu básničky jen pro jednu osobu?
čmarja včera ses s nim seznámila v metru a dneska už nežije. s tebou se rači neseznamovat 8-O