Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seproč?
10. 08. 2012
0
0
297
Autor
Sammy
Proč mi tak strašně moc chybíš?
Ty, co o mě už ani pohledem nezavadíš?
Proč mi chybí chvíle, co byly s tebou ?
Proč chci, aby jsi byl zase se mnou ?
Proč, když jsi mi tak ublížil ?
Proč, když jsi mě přede všemi ponížil ?
Proč tě chci zase zpátky?
Ty, co o mě už ani pohledem nezavadíš?
Proč mi chybí chvíle, co byly s tebou ?
Proč chci, aby jsi byl zase se mnou ?
Proč, když jsi mi tak ublížil ?
Proč, když jsi mě přede všemi ponížil ?
Proč tě chci zase zpátky?
Trávit s tebou každé pátky?
Soboty i neděle,
proč je mi těžko bez tebe?
Srdci neporučíš a citům taky ne,
pro mě jsi pořád nejlepší, tiše to šeptám pro sebe.
Tiše to šeptám, do noční tmy,
ten koho miluji, jsi pořád ty.
Vzpomínám na to, jak jsme se poznali,
na to, když jsme se prvně potkali.
Nevím, jestli jsem ráda, že tě znám,
když tvé srdce už dávno nemám.
Jenže ty jsi mi lhal
a falešné naděje mi dal.
Neříkám, že zapomenu,
ale nevím, jestli si ráda vzpomenu.
Na to, když jsme přátelé byli,
jenom tak si povídali.
Na to, že z toho bylo víc,
na to , že už z toho není nic.
Na to, že jsem tě milovala,
tu největší chybu ti odpustila.
Na to, že jsem byla tak hloupá,
na to, že mi láska do hlavy stoupla.
Dohromady 3 měsíce, ne moc dlouhá doba.
Ani nevím, jestli bych to chtěla znova.
Radši nad tím nebudu přemýšlet a půjdu spát,
ani nevím, jestli si o tobě chci nechat aspoň zdát.
Nechám to tak, jak to je,
ale nezapomeň, mé srdce tě pořád miluje.
V podstatě tě nenávidí,
mé oči jsou rády, když tě vidí.
Můj rozum však ne,
myslím na tebe za bílého dne.
I v černé noci, nad tebou přemýšlím,
nad těmi chybami, se v klidu zamýšlím.
Ale čas už nevrátím, dávno to vím,
avšak právě o tom, pořád sním.
Já půjdu spát, tak sladce spi,
už jen dobrou noc a krásné sny.
Soboty i neděle,
proč je mi těžko bez tebe?
Srdci neporučíš a citům taky ne,
pro mě jsi pořád nejlepší, tiše to šeptám pro sebe.
Tiše to šeptám, do noční tmy,
ten koho miluji, jsi pořád ty.
Vzpomínám na to, jak jsme se poznali,
na to, když jsme se prvně potkali.
Nevím, jestli jsem ráda, že tě znám,
když tvé srdce už dávno nemám.
Jenže ty jsi mi lhal
a falešné naděje mi dal.
Neříkám, že zapomenu,
ale nevím, jestli si ráda vzpomenu.
Na to, když jsme přátelé byli,
jenom tak si povídali.
Na to, že z toho bylo víc,
na to , že už z toho není nic.
Na to, že jsem tě milovala,
tu největší chybu ti odpustila.
Na to, že jsem byla tak hloupá,
na to, že mi láska do hlavy stoupla.
Dohromady 3 měsíce, ne moc dlouhá doba.
Ani nevím, jestli bych to chtěla znova.
Radši nad tím nebudu přemýšlet a půjdu spát,
ani nevím, jestli si o tobě chci nechat aspoň zdát.
Nechám to tak, jak to je,
ale nezapomeň, mé srdce tě pořád miluje.
V podstatě tě nenávidí,
mé oči jsou rády, když tě vidí.
Můj rozum však ne,
myslím na tebe za bílého dne.
I v černé noci, nad tebou přemýšlím,
nad těmi chybami, se v klidu zamýšlím.
Ale čas už nevrátím, dávno to vím,
avšak právě o tom, pořád sním.
Já půjdu spát, tak sladce spi,
už jen dobrou noc a krásné sny.