Pocity

Pocity

Vnitřní hlas ti říká zas,

že chceš mast na tvůj pas.

Skončíš-li sám a bez pomoci

spolehni se sám na sebe bez cizí moci.

Spolkni už ty slova, který se chtěl říct

a který by jenom nechtěli ublížit.

Však člověk si vezme k srdci

vše co pozře,ale co je v tobě

to tě nesmí zastrašit.

Vím, že se tahle báseň vůbec

nerýmuje, ale to je třeba neřešit.

Jsou to pocity v mé hlavě,

které přenáším na papír

a taky jsou věnovány tobě,

tobě co mě vysáváš jak upír.

Tak se měj já zase někdy napíšu,

co mě bolí a co pociťuji a aby si nikdy

neříkal, že se ti nevěnuji.