Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

...až zítra?

18. 08. 2012
3
3
580
Autor
Malvína

 

 

 

            …až zítra?

           

            …

            kouřili trávu a malovali oblaka

            růžové květy kopretin

           

            přišla smrt

            docela normální

            přece

            tak to má být

            cvak

            povolit žárovku

            zakázat zakázané

            odpojit od kyslíku

 

            a kdo by hledal kolena

když mu berou hlavu

            a kdo by hledal hlavu bez kolen

           

            nacpáni do betonu

            hledáme

            z obrazovek šťouráme jiskry naděje

            že jednou

 

            že zítra ráno vstanu

           

            koupím si levnější vánočku

            máslo za tři kačky

            kilo hovězího dva plus jedna zdarma

            až se budu vracet

            mezi bilboardama

            zapomenu na psí sádlo po babičce

            jsem moc nemocný člověk a tuna pilulí

           

            možná uprostřed léta

            vůně heřmánku připomene

            zatraceně dobrej borůvkovej koláč

            živej

            od maminky

 

            „instantní nebo … ?“                

            ten posměšek nad turkem

            myslela jsem na to jak je svět kosmopolitní

            stačil magazín pro ženy

            pro ženy

 

pro ženy

 

muži nečtou

nečtou magazíny pro ženy

nejsou kosmopolitní

vědí kolik stojí pivo

kilo klobás s hořčicí

a ví jak poplácat po ramenou

 

chci dvě

dvě kila klobás tunu hořčice

a stovky mužů

plácnout přes zadek

 

chci obří slunce na obloze

obří skládku na bilboardy a magazíny pro ženy

 

obelstít smrt

 

kouřit trávu a malovat oblaka

růžové květy kopretin


3 názory

DavidPetrik
18. 08. 2012
Dát tip
Prvni dvojversi odradi mnoho ctenaru pastelovou naladou, ktera byla aktualni koncem sedesatych let. Nasleduje zmena nalady a vypovedi, kterou nejspise ma byt meditace nad povahou zivota a smrti, nad jeho smyslem. Text se snazi byt civilni, snazi se poukazat na kazdodenni soucasne spolecenske problemy. To je cenny pristup. Problem textu ovsem spociva v prilisne proklamaci, ve zbytecne doslovnosti, ketra vyzniva jako ucitelske lamentovani. Mnohem vice by prospelo, kdyby bylo ctenari ponechano vice prostoru a kdyby se autorka nebala byt vice kousava, kdyby zkratka napadla angazovana temata s vetsi provokativnosti. V polovine se text ale opet odchyluje: ze snahy o spolecenskou kritiku se stava jakasi feministicka proklamace. Jako kdyby autorka nevedela, co je hlavnim tematem jejiho textu, co chce rici. K tomuto zaveru prispiva i navrat k pocatecnimu motivu na konci textu. Doporucil bych si ujasnit myslenku, styl a dodat vetsi udernost. At se Vam dari.

black8
18. 08. 2012
Dát tip
možno príliš veľa obrazov naraz, v každom prípade ma to zaujalo, napr. aj toto: "chci...stovky mužů plácnout přes zadek", ale aj ten smútok v tej básni...tip

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru