Americká základna - Kapitola 3 - Smysl naruby

Smysl naruby

Jakub Adamec nebyl obyčejné dítě. Měl všech sedm smyslů dokole vyvinutých. Nejdůležitějším jeho smyslem, což lze očekávat, byl zrak - viděl ve tmě takřka jako za světla a poznal člověka snad na dva kilometry. Jeho sluch a smysl pro energii zabraňoval, aby ho snad mohl někdo překvapit. Jeho intuice mu vždy dobře pověděla, co měl v podvědomí a spolu s hmatem by mu pak umožnila vzít sýr z pastičky umístěné v rouře tak úzké, že se tam nelze k práci podívat. Jako pojistku měl svůj čich a chuť - těžko byste otrávili někoho, kdo cítí i to, o čem se tvrdí, že to cítit nelze. Navíc byl nesmírně inteligentní a jestli by byl někdo schopen utéct z této základny, byl by to právě on.

Jakuba měli všichni za normální chytřejší objekt; to proto, že svou rychlost učení nemohl skrývat, ale jinak ho nestavěli výše. S kolektivem si moc nerozuměl, ale ani k tomu neměl moc příležitostí. Byly dny, kdy ho ani nepustili na ,,nebe”, avšak tam se stejně nudil. Neměl rád všemožné akce, kde musel před výzkumníky skrývat, co dovede. Dokonce si nechal udělat brýle, ale nechtěl je nosit, takže raději řekl, že se mu zrak zlepšil.

Kamery v celách běží jen někdy, ale objekty neví, kdy to je. Jenom Jakub to věděl, a to mu dávalo možnost zkoušet, co umí. Pobyt v cele měl nejraději, zvlášť když se vypnula kamera a nikdo ho nesledoval. Nikdo netušil, že dělá jiné věci, než jindy.

Byl zrovna červenec 1999, když se Jakubovi stalo něco zvláštního. Kamera již běžela předlouho, několik dní v kuse, a Jakuba již nebavilo sedět u počítače, číst knihy, ani se jen tak válet. To zrovna hrál nějakou hru na počítači a byl poražen. Nebavilo ho to, jak jsme již řekli, a knihy tu měl hlavně proto, aby nikoho nenapadlo, že vstane od počítače jen, když není sledován. Nyní však vstát chtěl a cítil, že se kamera vypíná, ale věděl, že to není pravda. Bylo to jakési zvláštní přání… Jenže Jakub najednou cítil, že kamera jako by skomírala, úplně před sebou viděl obraz, který zrní a vypadává. Raději na kameru přestal myslet, ale ta událost mu nedala spát. Byl to začátek jeho zvláštní schopnosti; jako by své smysly používal opačně. Když nebyl sledován, začal zkoušet ovládat jiné předměty svou vůlí a po několika letech už toho uměl dokázat docela dost. Nejen nějaké zašumění jedné kamery.