Dopis otci

Milý otče,

Píše se mi opravdu těžko, S obtížemi dostávám ze srdce své myšlenky a vytvářím z nich věty. Bohužel do očí ti přes tvůj hněv nesmím nic povědět, volím tedy tento písemný způsob.

Už jako dítě jsem pociťoval jistou nesnášenlivost vůči mně. Nelíbilo se ti, jak jsem chodil domu se špinavým a proděravělým oblečením. Nelíbily se ti mé pozdní příchody domu, ani mí kamarádi, s kterými jsem se stýkal. Za každou menší chybičku jsi mě okamžitě trestal a ani mé omluvy nebyly nic platné.

Ani při studiích jsi na mě nebyl moc pyšný. Chápu, že mé známky se od těch tvých velice lišily, ale hodnocení ve škole přeci neukazuje moji inteligenci. I přes tento můj názor jsem neustále slýchával, jak jsem "blbej" a nikdy nic v životě nedokáži.

To, že jsem odmítl jít na prestižní školu byla pro tebe ohromná tragédie. Pro mě ovšem taky. Tvé urážky byly příšerné, a ještě příšernější bylo, usínat se slzami na tváři a s vědomím, jaký jsem příšerný syn.

Roky utekly a já si měl Začít shánět práci. Vím, že tě velice ranilo, když jsem neprojevil zájem o práci v tvé právnické firmě. Ovšem ten den, kdy jsi mě vyhodil z domu, byl nejhorší za celý můj život. Nejvíce mě ranila tvá slova: "Vypadni! Byl jsi hrozným synem! Takového já nepotřebuju!"

Žil jsem dlouhou dobu na ulici. Neměl jsem co jíst, pít ani nic na sebe. Ovšem nejvíce jsem strádal po duševní stránce. Toužil jsem po rodině, která mě odkopla.

Po nějakém čase se vše změnilo. Mám úžasnou práci, která mě neskutečně baví. Jsem horský záchranář a pomáhám lidem. Mám dostatek peněz a hromadu majetku. A mám to nejcennější. Rodinu! Největší oporou je pro mne má manželka. Jmenuje se Simona a pracuje jako zvěrolékařka. Veselá, vtipná a byla by pro mne schopna udělat cokoliv. Jsme manželi již 10 let a náš vztah je výjimečný. Máme spolu dokonce 2 děti. Holčička jménem Eva chodí do 1. třídy. Má veliké hudební nadání. Její starší bratříček Petr chodí již do 3. třídy a je rozeným sportovcem. Žijeme všichni spolu v krásném domku na venkově, kde jako rodina zažíváme spoustu úžasných věcí.

Proč ti to všechno píši? Proč se ještě po 20 letech ozývám? Stojím na vrcholu svého života, a to po všech stránkách. Zažívám neustálý příliv štěstí. Jsem na vrcholu i po jiné stránce. Tento dopis jsem si rozmýšlel na nejvyšším vrcholu světa a sepisuji kus pod ním. Ano tati, dne 23. 6. 2009 jsem zdolal nejvyšší horu světa.

Píši ti tedy proto, aby jsi věděl, že jsem toho moc dokázal! Po všech stránkách svého života. Píši ti to proto, že jsem nejlepší otec na světě. A píši ti to proto, abych i já po letech mohl prohlásit: "Takového otce jako jsi ty, já nepotřebuji."

Tvůj bývalý syn...