Studie - jak to bylo doopravdy

Jak je vám jistě známo, nikdo nedokáže chodit, natož běhat po vodní hladině. Jen si to sami zkuste, ihned se propadnete vodním sloupcem snad až na dno. I přesto však v našem povědomí přetrvává klam, že někdo po hladině chodit dokázal. Ano, tím, kdo údajně dokázal obejít fyzikální zákony, byl sám Ježíš. Dovolte, abych vše uvedl na pravou míru.

Přibližně před dvěma tisíci lety (neudám přesný údaj, jelikož se doba, která uplynula od této příhody, odvíjí od roku, ve kterém mou studii čtete – a nepředpokládám, že mě bude ještě někdo číst třeba za půl století) byla na Blízkém východě obrovská nouze o vodu. Nezapršelo a nezapršelo, lidé už neměli co pít, jen ze špinavé louže občas srkali, když vtom dostal jeden mužíček spásný nápad – pít vodu z moře. Mnozí z vás možná tuší, stejně tak jako kamarádi tohoto spasitele, že se mu zle povede, protože mořská voda je slaná. Mužíček však nedbal rad ostatních a slané vody se napil.

Tento mužíček se jmenoval Ježíš. Nabral si mořské vody vrchovatou číši a počal pít. Když už bylo vody jen po dně, vzhlédl radostně a počal oslavovat – vypil slanou vodu a nic mu není! Vyskočil na stůl, tancoval radostně, tahal své druhy bláznivě za vousy, když vtom… - něco se mu začalo v útrobách kroutit. Ježíš dostal obrovské křeče do břicha a musel si odběhnout na záchod.

Takto běhal ještě další dva týdny, měl takzvanou běhavku, a vysvobození přišlo až s prvním deštěm. Avšak nikdo už nikdy nezapomněl na tu veselou příhodu, kdy Ježíš běhal po vodě.