3/// WITTGENSTEINE, WITTGENSTEINE - - ŘEČOVÁ HRA

Mám dojem, že se původně jedná o dvě z vět filozofa Ludwiga Wittgensteina, i když je vzápětí zřejmě nebudu citovat v původní autorské přesnosti:

1/ Myslíme jen ve slovech.

2/ Co nelze myslet, nelze vyslovit.

Když v souvislosti s první větou rychle odbudu případnou námitku kohosi, že myslíme (i) v obrazech, souhlasem že ano, a že vždycky záleží na následných řečových schopnostech nebo jazykové zběhlosti mluvčího, kolika a jakými slovy svede dotyčné obrazy i v oné latentní (předvyslovené) formě vyjádřit. Popsat.

Pokud ano, a neobjevily-li se žádné zásadní aveze vůči mému předešlému vývodu, pokračují dál souvislostí, že před mým nedávným snem slovo v něm řečené, tedy PARADIKTOZA, neexistovalo, ve slovnících ani řečové praxi nic neoznačovalo, nevyjadřovalo, na pláních internetu se nanalézalo, s žádným předmětem, věcí nebo obrazem se nespojovalo – víceméně obdobně (zde v nejméně v 1 případu ne) jako slovo PARADIKTUM, případně PARADICTUM, které jsem si ze sněného již v bdělém stavu odvodil.

Nebylo, nežli se vysnilo, když stav snu bývá považován za cosi mimo realitu, nyní se stalo reálným. Aniž stále cokoli označujícím, znamenajícím.

Přesto je již nyní možno použít, dokonce ke konstrukci anekdoty, která dnešním mladým už nic neřekne, zatímco těm starším by zevní grafickou podobou mohla připomenout výsledky experimentální poesie ze 60. let minulého století.

PARADIKTOZA

/z vojenské příručky rusko-české konverzace/

„Para!“

„Di!“

„Kto?“

„Za!!!!!“

Poněvadž není, vzniklo snem a s žádným reálným obsahem ve světě neexistuje, mohlo by slovo PARADIKTOZA (jako jakýsi demonstrativní paradox) posloužit k báječné i n t e l e k t u á l n í zábavě ve stylu wittgensteinovských jazykových her, pokud ovšem na tyhle stránky nevlízají jen samí domorodí blbečci, popřípadě blbky.

Úkol je to snadný, dovednostně i intelektově velmi nenáročný, kdo se zúčastní, vypáčí se z nudy, motto všech takových souvisejících činností lze popsat stručným důvodem: zachytit to, co neexistuje.

Napsat, nasprejovat, vysekat, vysochat nebo vymodelovat či jinak zaznamenat slovo PARADIKTOZA, výsledek potom vyfotografovat – třeba prstem napsaný do prachu desetiletí sedlém na okenním skle. Uveřejnit potom výsledek na vlastním blogu a dát mi vědět nazpátek.

Pokud má kdo videokameru, a získaný paradox tak bude ve významu ještě cennější, zopakovat do objektivu Wittgensteinovu 2/ větu, ukázat třeba i slovo PARADIKTOZA napsané na ceduli, jak ho i zřetelně vyslovit.

Vyslovit, třebaže dotyčné slovo neexistuje – a vlastně vysloveno by být nemělo.

Že by je, nejsoucí se smyslem, nemělo být možné vyslovit.

Posléze výsledné video rovněž umístit na blog a jeho existenci mi (paradiktálně) oznámit.

http://megnautadenik.blog.cz/1209/wittgensteine-wittgensteine-recova-hra