B+J

Pátek. Noc. Jsem mírně opilá a slyším mužské hlasy, které řvou kousek od nás.

" A já prostě  nevím, nechápu jak můj..bývalý mohl mít tak malé péro" směje se moje opilá kamarádka a schovává si obličej dlaní.

Vyprsknu smíchy a přikývnu, že tento problém taky znám, i když si matně vzpomínám že všichni mí bývalí měli péro velké.

" A kašlem na všechny už !! Komu stojí za to se pořád trápit? Pořád nacházet nějáké důkazy o nevěře a poslouchat dokola ty samé lži že to není pravda" blábolí.

Ne, není každý takový hajzl myslím si v duchu ale bojím se to přiznat. Můj bývalý mě čeká doma a dokazuje mi, že se změnil v hodného kluka po všech nevěrách a lžích které jsem rok poslouchala. Nevím jestli se chci za ním vrátit, nevím jestli chci ať se mě dotýká a snaží se aby se to mezi náma zlepšilo. Chtěla bych být zase šťastně, slepě a naivně zamilovaná jako před tím rokem. Cítít lásku, která už ani nevím co je.

" Pij, ty vůbec nepiješ" a rozverně mi nalévá do plastového kelímku trochu vodky. 

Napiju se a snažím se spláchnout všechny ty hnusné myšlenky které mi otravujou dnešní noc. Cítím, jak mi z očí kapou slzy.

" Co je, ty brečíš? Proč brečíš, nebreč, vždyť máš mě!"

Přikývnu a cítím její ruku na svém obličeji. Přejíždí mi kolem očí, na líčka, kolem rtů a jemně je tiskne. Obě jsme opilé, zničené svým vztahem, obě vyprahlé vším co jsme pro naše lásky dělaly. Přisune se ke mě blíž a políbí mi nos. Cítím vůni jejího parfému se zápechem vodky. Pohladím jí vlasy a ona mě políbí. Obejmu jí a cítím chvění v žaludku, cítím, jak mi slábnou nohy a jak mi přestává fungovat mozek. Přejedu dlaní přes její prsa, kterým se okamžitě postaví bradavky. Cítím lásku, kterou jsem si tolik přála cítit se svým bývalým, cítím si v srdci, v hlavě a hlavně ve svém rozkroku. Po chvíli se odtáhnu a opilá vrávorám pryč.

" Konečně jsi doma lásko, vidíš, byl jsem hodný a čekal na tebe".

Usměju se a ucítím z něho víno. Lehám si do postele a všechny naplňující a hřejivé pocity jsou pryč.