ne on

Hm, církevní normalizátoři...za jak dlouho to vlastně bylo? Inspirovala jsi malý výlet do wiki (provázený teď ještě menší vzpomínkou na doby, kdy nic takového rychle dostupného nebylo...jak nás to mění?), podíval jsem se na Tomášovo evangelium, 114 výroků neuznaných asi roku 382... ona to byla holt džungle a dalo se z toho vyvodit cokoliv, ještě víc než teď.

No představme si, že za 300 let bude někdo z pravoslavného synodu chtít zajistit, aby nikdo nemohl zpochybňovat, že svatý Putin opravdu zázrakem ochránil Rusy na Krymu před ukrajinskými hrdlořezy, půjde to docela lehce, vytřídit tu změť... - aneb kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost, kdo ovládá současnost, ovládá minulost.

Vlastně je to pořád to samé. 

Ovšem to už je mimo básničku. Nejradši bych se zeptal, zda je o bohu nebo o kom, ale zároveň ctím básnickou tajnosnubnost slova s realitou, takže se ptám po původu jen jako vítr listí :-)

((PS: když při psaní reakce zaklikneš dole "Avíza" těm, komu chceš, aby se zjevilo (ach ta bible) upozornění, uděláš jim radost, protože jinak si musí sami bez pomoci vzpomenout, že někam někomu něco psali a že se ten někdo odněkud mohl ozvat :-) ))

Díky! Nějaký čas poté, co jsem to psala, jsem narazila na verš z evangelia sv. Tomáše: "Ježíš řekl: Když uvidíte toho, jenž není zrozen z ženy, pokloňte se až k zemi a tak mu vzdejte poctu. To je váš otec." No, však se to evangelium do bible nedostalo:-) 

Člověk jako přírodní živel... 

No vždyť. Co je zrozené - stvořené ze ženy? To, z čeho jsme? Buňky? Jejich neuvěřitelně složitá vrstevnatá repetitivní struktura? Ty jsou přece zrozené oněmi miliardami let, kdy to prvotní zacyklení vane světem se stále se zvětšující silou...to je panečku nějaký vítr. 

Námi - v řetězu zrození a smrtí - jenom vane.

Nebojíš se zvláštních obrazů - proč taky. Tak je chytej.

Ve větru :o)