Bez názvu

A zdály se mi sny

Ve kterých se se mnou lidi nebavili

Jen se ve mně zhlíželi jak v zrcadle

Ve kterých mi říkali, jak je kvůli mně těžké žít

Ve kterých mi znělo v uších

Neunikneš

Nikdo ti nepomůže

Musíš z toho vytřískat co nejvíc,

Jak by řekla vychrtlá Vlasta,

Která si zapalovala jednu od druhé

A neměla ani čas spočítat,

Kolik životů vlastně zachránila.

Nevím, jestli to byla náhoda,

Že zrovna ve chvíli, kdy jsem říkala, že všechno dobře dopadne,

jsem potkala třináctiletou sebe

A měla jsem se překvapivě celkem ráda

Že v ten den jsem potkala jeho,

Jak vypadal v minulosti

Chtěla jsem jenom jít pryč

A zdály se mi sny

Ve kterých se ve mně zhlíželi jak v zrcadle

Lidi, kterým jsem se chtěla podobat

Ve kterých mi četli z počítačů básně krásné až k smrti

Ve kterých mi znělo v uších

Neunikneš

Není před čím

Nikdo ti nepomůže

Teď musíš pomoct ty!