Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Stařec

02. 10. 2012
2
3
722

Stařec

 

Snad ani nehledí.

Odlitek výrazu mlčky zdobí věk,

jenž propůjčil tváři tvář monarchy.

Jakoby očí,

jež přestaly pobíhat dnem se navždy zřek´.

Jak vydá se září, až do archy

 

nalodí ticho jen

bdící, jež na břehu řeky odbavil,

sen stane se světem.

Královský klid.

Netečnost dotyků...

jakoby svět se mu v matnou kresbu slil;

svět snů a pravd

střetem je v trosky slit.

 

Možná, že ne zcela

musí být věčně tím, čím byl odkojen.

Na nadvládu spící apatie

strnule shon, kvap,

chtíč být vším, rvát, hledí, jak stařec jen

už na světě vším si v tichosti je.


3 názory

Miroslawek
03. 10. 2012
Dát tip
Výpověd ti křiví a pitvoří otrocká snaha dodržet metrum, rytmické zákonitosti.. přitom ony samy o sobě nemají být cílem, nýbrž pouhým prostředkem umělecké výpovědi. Nemluvě o tom, že se ti to nedaří.... ono se to totiž nedělá pomocí slovní drti.

DavidPetrik
02. 10. 2012
Dát tip
Oslovilo me to vlastni atmosferou. Jako se divat skrze zamlzene okno na podzimni krajinu. Archaicky styl basni vyhovuje, neni zpatecnicky. Rozhodne je to zajimave, hodne tipovani. Textu jenom chybi urcita jiskra, ktera by ze zamlzeneho skla alespon v jednom miste setrela opar a dovolila videt barvy nerozmazane. Pak bych i vyberoval. Tesim se kazdopadne na dalsi prispevky.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru