Americká základna - Kapitola 9 - Návrat do nory

Návrat do nory

V pátek 17. září krátce po deváté hodině ranní odjížděl z Nových Butovic autobus do města Mirošov a Jakub jel s ním. Nikomu se ho nepodařilo přesvědčit, aby nejezdil.

Spoj dorazil přesně podle jízdního řádu a z Mirošova nebyl pro Jakuba problém dojít k plotu základny.

Dával pozor, aby ho nikdo neviděl a sledoval lidi na ,,zahradě”. Po chvíli bez pochyb poznal Karla. Nepamatoval si ho, ale byl mu tak podobný, že si byl úplně jist, že je to on.

Jakub měl opodál ukrytý batoh, který si přinesl. Byla v něm hromada jídla a různé náležitosti k cestě. Toto zavazadlo zvedl a odnesl na vhodné místo, kde se pustil do svačiny a čekal na dobrý okamžik ke vstupu.

Po chvíli, když už se Jakub cítil být svačinou dosti přejeden, všiml si, že by mohl být vhodný čas vstoupit do základny. Bránu nikdo nehlídal a strážci se klábosíce začali přibližovat ke svým svěřeným objektům. Začali vycházet i strážci, kteří předtím byli uvnitř základny, aby odvedli své objekty. Navíc byl čas oběda, kdy značně ochabuje pozornost hlídačů kamer.

Při odchodu se strážci a výzkumníci vždy ujali svých objektů a ti pak šli za nimi jako housata za husou k výtahu a od něj ke své cele. Vše to bylo tak rutinní, že se průvodci obvykle cestou ani neohlédli.

Není tedy divu, že si Karlův průvodce - není jisté, jestli to byl jen hlídač, nebo výzkumník, dotyčného musíte znát a vědět, jestli dělá i vědeckou práci, nebo objekty jenom hlídá a doprovází a někdy to nelze poznat vůbec - k nim připojivšího se Jakuba ani nepovšiml.

Ti čtyři chlapci s jedním průvodcem odjeli výtahem. Jakub to vzal po schodech. Cestou nikoho nepotkal, protože zde každý užíval jen výtahu. Došel až do 4. podlaží výzkumné základny a překvapilo ho, že jeho bratr bydlel jen o patro níže.

Všichni ti čtyři chlapci bydleli spolu - Jakub už viděl kde a hledal úkryt, když se průvodce zamknuv celu otočil - a spatřil jej.

Jakub přivolal výtah jsoucí v tu chvíli prázdný - to očekával proto, že se pohyboval vzhůru - a nastoupil do něj maje štěstí, že výtah byl dost blízko, aby to stačil, než se k němu hlídající dostal. Dveře se strážci zavřely přímo před nosem a výtah byl Jakubem rozjet vzhůru nereaguje na své okolí, které se ihned dovědělo o přítomnosti neznámého chlapce.

Výtah se zastavil kus pod horními dveřmi a držel se na místě nouzovými brzdami, které byly odpojeny od okolí, takže nešly uvolnit. Pracovníci základny si mysleli, že se výtah normálně zaseknul a hnali někoho k horním dveřím v přesvědčení, že neznámý je v pasti. Ještě poznamenejme, že ve výtahu nebyla kamera.

Jakub výtah opustil nouzovými dvířky na stropě, která pak zevnitř znovu uzavřel; a ještě než se někdo schopný otevřít horní dveře k těmto dostal, vyšplhal po žebříku do strojovny nad výtahem, kde bylo i různé další technické vybavení. Strojovnu snímaly pouze dvě kamery, které i pro přítomnost všech těch strojů, ovladačů a nástrojů nemohly zdaleka postihnout celý prostor. Místnost byla samozřejmě uzamčena a obvykle sem nikdo nechodil, takže od ní měli klíče jen lidé z nějvyššího vedení, pak vedoucí obrany (nám známá Češka), která měla také všechny klíče, a ještě vedoucí údržby, protože právě lidé z jeho oddělení sem opravdu museli chodit.

Když zaměstnanci základny objevili prázdný výtah, nastalo ohromné pozdvižení. Byli sice lidé, které napadlo, že vetřelec bude ve strojovně, ale když nikoho neviděli na kamerách, rozhodli se, že tam ani nebudou chodit. Byli samozřejmě i tací, kteří poznali utekšího Jakuba, ale nebylo jim to nic platné. Až na jediného z nich, který už začínal tušit, jak to je a rozhodl se zjistit celou pravdu.

Uprostřed hluboké noci se Jakub vytratil nenechaje se zdržet zamčenými dveřmi, které mu značně pomohly, že nebyl nalezen, a zamířil na Mirošov. Byl naštvaný, že nepomohl Karlovi, ale nyní nebyl s to vymyslet slušný plán. Přespal uprostřed lesa a časně ráno pokračoval k městu, aby stihnul spoj o půl šesté do Prahy.

Na základně se zatím smířili s tím, že Jakub už je dávno někde pryč a pověřili obranné oddělení, aby zjistilo, kudy se sem Jakub dostává a znovu uniká.