Z řeči

...po boku ti střílí

vagón a další a další a

             Vzpomínka unavená věčnými návraty

ze slov odkapou jen obrazy

 Náměstí – prostor – dým

            mytologicky

jdeš po milnících nahoru do prázdna opakovaně

a polibky se válejí po cestě jen je sebrat pot shrbených

žebráků a flusance dělníka

po hřebenech  čtyřicátých

Za rohem opřená o okap

listí zmuchlané zhnitím tvá komnata

lapka v tramvaji chystá vystřelit rukou a vagóny

bez ochrany

klapou náměstí – prostor – dým – sliny

Nad propustí prázdnoty oko dvouhlavého motocyklisty kolem tebe

v novinách Klaus a drtivá kulka

Stojím

a vanilka zazvoní krajinou…