Slza

Ta vůně praskajícího pekla
a kruh jako bludičky žhnoucích cigaret
ta chvíle zdá se mi tak nekonečně vleklá
a přitom krásná, jen slza vína nám hrdlem tekla

trsy trav, jež větrem líbány jsou
pocit blaha, temný je krov, však tichý
souznění kytary a zpěvu s řekou poklidnou
čas na další slzu, by nám hrdlem tekla

bolesti časů minulých
ty již dávno zapomenuty jsou
smyt je dehet a špína vzpomínek zesnulých
možná to byla ta slza, co nám hrdlem tekla

parno vycházejícího rána
doušek chladu z nočních lesů
tehdá sedla v popel k sestrám vrána
i ona viděla, jak poslední slza hrdlem ztekla