Americká základna - Kapitola 11 - Cesta do Hořepníka

Cesta do Hořepníka

Ve středu 29. září se Jakub s Markem rozjeli do zmíněného Hořepníka, kam jel několikrát denně přímý autobus z Roztyl. Na plánku obce pak hravě nalezli ulici V domkách a brzy se dostali i k číslu 206. Na brance však nebylo jméno Spalotovi, ale Vránovi.

Zazvonili na zvonek, i když čekali, že obyvatelé budou v práci, ale byli doma. Paní, která otevřela, byla na mateřské a její manžel měl celý tento zkrácený týden dovolenou.

Jakub se zeptal na Spalotovy, ale manželé o nich moc nevěděli. Prodali jim dům a odstěhovali se neznámo kam.

,,Zajděte si na obecní úřad,” řekl pan Vrána, ,,jsou tam zrovna úřední hodiny, takže tam najdete paní Odranskou a jestli ta nebude vědět, kam odjeli, tak už asi nikdo.”

Jakub a Marek uposlechli toho doporučení a odebrali se na úřad, kde skutečně seděla paní Odranská. Jakub si nebyl jist, jestli je to skutečně ona, ale bylo to pravděpodobné. Kromě jich tří tam zrovna nikdo nebyl.

,,Prosím vás, nevíte, kam se odstěhovali manželé Spalotovi, který bydleli v ulici V domkách, číslo 206?” zeptal se Jakub.

,,A proč to chcete vědět?” zeptala se paní Odranská a Jakub jí odpověděl:

,,Víte, tady Marek je syn pana Spalota.”

Jakubova neúplná pravda splnila svůj účel. Jakub řekl tuto větu věda, že poškodí dobré jméno pana Spalota v této obci, ale jsa si jist, že to zmíněnému muži vadit nebude, jelikož se tu nejspíš už nehodlá moc ukazovat.

Bylo jasné, že paní Odranskou vůbec nenapadne, že Marek je tím Markem, který před devíti lety zmizel, ale měla snad ještě silnější důvod pomoci mu najít jeho otce. Vždyť ten kluk ho snad ještě nikdy neviděl! Bohužel Spalotovi nebyli z těch družnějších lidí a po vsi se toho o nich moc nevědělo.

,,To víte, já ale nevim víc, než že se odstěhovali za prací. Ale kam? Víte, tady je práce málo. Jirka Spalot dojížděl do Pacova, kde dělal v jedné malé firmě. Ale platili mu dost, jeho žena byla doma a nežili si špatně. Ale nikdo o nich jinak moc neví. Firma pak zkrachovala a oni už neměli skoro nic. Slyšela jsem, že majitel tý firmy pak začal pít a kdo ví, jestli ještě vůbec žije. Jó, měl asi velký voči, takovejch po revoluci zkrachovalo. Takoví byli i u nás ve vsi, ale s těma to šlo ještě rychlejš, než s touhle firmou, ty nevydrželi ani tři roky. Teda kromě Trdličky, tomu to šlape a už je tu i pár jinejch, který, zdá se, věděj, jak na to.”

,,No jo, jenom škoda, že nevíte, kam se ti Spalotovi odstěhovali,” rozhodl se Jakub ukončit setkání s paní Odranskou.

,,To opravdu nevím,” řekla tato a Jakub s Markem odešli.

Jakub a Marek se tedy vrátili do Prahy s nepořízenou. Asi za měsíc se vrátila Jolana, na což Jakub čekal. Chtěl se s ní domluvit směřuje k jedinému cíli: informovat o základně veřejnost. Jakub měl zprvu chuť obeznámit se situací nějakého ústavního činitele, třeba presidenta, ale Jolana byla jiného názoru - doporučila Jakubovi, aby vystoupil v médiích.