sen?

Zase jen sním?
Vidím tvoji tvář…ale teď blíž než kdy dřív…
Nikdy ses tak nepřiblížil
Nikdy jsi neřekl to, co jsem chtěla slyšet…
A teď to říkáš
Zdá se mi to? Je to jen sen který se pokaždé jen rozplyne?
Teď je ten sen ale jiný, skoro jako skutečný…
Slyším tvá slova, vidím tvou tvář…
Jakoby ze mě opadl strach… už se nebojím… samoty.
Zavřu oči a čekám, čekám se smutnou tváří…
Ale ty se ptáš proč…
To je jednoduché, čekám až se probudím….
Netvrď mi že ne, už tolikrát jsem si byla jista že ne, ale pak jsem otevřela oči a zaklapla budík…
Nechápu to, stále ještě jsem v tomhle snu…
Neříkej mi že tenhle sen je realita, vždyť…
Realita je jiná… tvrdá, zlá, a nespravedlivá…
Ale že by opravdu, vždyť jsem tu stále s tebou
Jednou uvěřím…
Užiju si ten sen, snad jsem si zapomněla nařídit budík…

!!CRRRRR!!