Domov 1.díl

1.díl

Blonďatý chlapec se koukal z okna na ulici a pozoroval děti s rodiči, jak vesele pobíhají ve sněhu a shánějí dárky. Občas se někdo zadíval na omšelou budovu a jakmile spatřil Naruta, který vyhlíží z okna odvrátil se a pokračoval v cestě. Naruto záviděl každému klukovi a nebo holce, kteří měli s kým být, ale on nikoho neměl. Nacházel se v dětském domově Svatého Petra, rodiče mu zemřeli, když byl malý, ani si je nepamatuje a jiné příbuzné nemá. Už kolikrát sledoval, jak si nějací lidé odvádějí jednoho kamaráda a tak se začal všem ostatním stranit, protože nechtěl být smutný, až zase zůstane sám. Ani sociální pracovnice a nebo dětský psychiatr nepřišli na to, proč je tak osamělí a nikoho si nepřipustí k tělu. Pořád vyhlíží z okna a s nikým se nebaví a všem to začínalo dělat starosti jak se uzavíral do sebe. Všem se vyhýbá a kdykoliv přijdou nějací rodiče, aby si někoho z dětí odvedli domů   a to Naruta trápilo nejvíc nikdy si totiž nevybrali jeho, jen o něj zavadili pohledem a šli k ostatním.

Každé vánoce je to stejné, jediné opravdové přání, které má je, aby se někde cítil jako doma, jako člen patřící do rodiny. Za pár dní měli být vánoce a tak dětí v sirotčinci dost ubylo a ani se s Narutem nepřišli rozloučit, sice se některé děti po vánocích vrátí, ale i tak mu mohli říct aspoň ahoj. Vánoce byli za dveřmi a mimo Naruta nikdo z dětí nezůstal, protože odjeli aspoň na pár dní k příbuzným, kteří si je nemohli vzít k sobě na trvalo, ale občas k nim jezdili na pár dní na návštěvu. Naruto si přistrčil k oknu židli, protože už ho nebavilo stát a na každého kdo šel kolem se mračil. Jeden pán se zastavil a díval se Narutovi dlouho do očí a možná, že až do duše. Pochvíli pán odešel a Naruto nad tím jen zavrtěl hlavou a pomyslel si co to bylo za blázna. Druhý den strávil jako předešli, díval se z okna a najednou se pohledem zastavil na pánovy, který na něj zíral a ani se nehnul, když chvíli postál odešel. Naruto vydržel ani nemrknout dokud ho neviděl odcházet a pak se sesunul na židli a nevěděl co to mělo znamenat.

Další dny se to opakovalo a Naruto se nemohl ani dočkat, až se zase na něj přijde pán podívat a tak se čas překulil a byl tu nový rok.  Na hodinách odťukávali poslední vteřiny do pravého poledne, kdy pán chodívá, ale tentokrát se nikdo neobjevil a tak na něj čekal ještě další dvě hodiny a pak to vzdal. Naruto se o něj začínal bát, protože i když spolu nikdy nemluvili utvořili si mezi sebou pouto přátelství. Všechny ostatní děti se vrátili z návštěv a  vše zaběhlo do starých kolejí. Občas Naruto vyhlíží z okna jestli se starší pan neobjeví a už to skoro vzdal, dokonce si slíbil, že když ho neuvidí přestane vyhlížet z okna. Posledních pár minut do dvanácté hodiny uběhlo jako nic a Naruto, už se zvedal ze židle, když v tom se pán objevil  naproti přes ulici, měl nohu v sádře a opíral se o dřevěné berle. Naruto skoro nedýchal a pak se začal smát na celé kolo jak byl šťastný, když se konečně zklidnil a podíval se znovu nikdo na protějším chodníku nestál.  Začal si říkat, že už vidí i to co není a všechno se mu jenom zdálo. V jeho očích se opět zračil smutek a samota. Za chvíli pro něj přišla sociální pracovnice s oznámením, že byl konečně adoptován, ale bohužel si nemůže nikdo Naruta vyzvednou. Poslali pro něj taxi, ale on odmítal jet k někomu kdo si pro něj ani nepřijede a snažil se utéct, ale drželi ho pevně a nakonec byl přímo vtlačen do auta, které se okamžitě rozjelo a tak mu nezbylo nic jiného než zůstat sedět a čekat před, kterým domem taxík zastaví. Jeli až na samí okraj města, kde byli postaveny velké domy. U jednoho takového se taxi zastavili s tím, že je na místě a má si vystoupit. Na zahradě před domem pobíhal pes a tak si ani nevšiml do jakého přepychového domu se dostal, protože psa si vždycky přál a věnoval mu všechnu svou pozornost. Nakonec pomalím krokem vykročil k domovním dveřím kde zazvonil a nějaký hlas křikl „moment hned jsem tam“ a byla slyšet pomalá chůze ke dveřím.

Za chvilku se začali dveře otvírat a jaké to bylo pro Naruta překvapení, když v nich stál ten pán, který se na něj chodil dívat. První co vyslovil bylo „vítej doma Naruto“ až později se dozvěděl, že se jmenuje Kakashi a je to jeho ztracený strýček, který se vrátil a hledal všude svého synovce.

Naruto našel konečně svůj domov a rodinu.