Pocta budoucím mořeplavcům

Procházím plesnivou lodí
její plísní na mém dřevě
a není kroku na ní, který by se obešel
beze mne. Když vlny přehradí tanker
blyštivý nápis Královna Jaroslava
po chvíli okapává.

Vezměme nejdříve lávku
z mola na takzvanou olodnici
ta je někdy skopná, jindy výšplhná,
záleží na vyvodnění lodiště
a hlavně na dovázání kladišť
připlovených za kýl u spusti.

Na palubě leží vytažené lano,
jenom tak, před kajutu, z truhlice...
Jako znalce moře, co se skvěle bavil
uprostřed Mobyho Dicka, mne to rozesmálo
– smích se hbitě moduloval na vlny
a na jejich špičkách mikrovystřikoval –
vytažené lano totiž, to je na moři pojem!
záleží ovšem, jestli od lodi k lodi, na stěžeň,
za loďkou kolem pasu anebo lano do kladky, ale
nikdy ne jenom tak vytažené...

Nedovedu odzbrojit piráta
bambitkového ani šavlového typu,
umím ale vyjednávat – ty mě necháš na pokoji
a já se tě nepokusím odzbrojit
a ještě mi chytíš rybu na večeři,
dobře, chytím ji já a jíst ji budeš ty.
Ke dnu s piráty! Zlato na ně a ke dnu.

Kormidelník na kormidle vychytal dvě místa
a ve zbylých mezerách mezi paprsky
pěstoval mechy. Díval se na ně,
ne pro ukrácení času, ale aby jej prodloužil
a mohl se dívat déle.

Ano, zásahy bleskem, boje se žraloky
o kusy návnad, věčné strkanice s olihní,
všichni se vyklánějí přes palubu
hlavou do vody. Těch historek,
které se nenuceně, neustále
po proudech přiházejí!

Nebudu vás máchat nasucho
jak my, ke kterým patřím, říkáme
v dobré náladě a při troše té velrybovice,
ostatně ta plesnivá bárka nikdy nevyplula,
tedy aspoň ne plesnivá
jen s mechy.

Je toho mnoho, co pozbývá trosečník, jak vám přezdíváme,
dostaneli se na loď – po našem na ni.
Vede ho touha zaplavat si, ale
neodváží se celou plavbu ke skoku,
který by mohl rozhoupat
místo odkud se odrazil.

Přirovnám vám to k sečení trávy,
strojkem, takové to pojíždění,
při kterém ti palec může ustřelit kámen
ale ne naopak, a kolemjdoucí by pro klid stachu
musel vyskočit
přímo na oranžovou kapotu.

Že nevidíš spojitost je právě ten rozdíl i spojitost
mezi námi: víš o moři prd a já zas nerozumím trávě,
když se nevlní bez tíže
nebo i s tíží nespí uvnitř ryb
které ji vyžužlaly. Když vodní slimák
udělá obrátku na spičce jejího stvolu
píchá to jenom tak, jak se sám přitláčí.

Tvá žena byla vždy fascinována loděmi.
Ne, dobře, děláš si srandu,
zajímaly ji falické stavby, majáky,
ale to z ní ještě nedělá námořnici:
musela by k majáku plout už od obzoru,
dokud pod ní nepraskne dno lodi
a pak se vyskalit až ke svítilnici.

Teprve potom jí vyplovou dvě možnosti:
dokud je ještě mokrá, sednout do auta,
odjet za obzor dříve než uschnou vlasy,
nikdy se už příliš často nepříblížit k moři
– a nebo z nábytku v majáku postavit plovák,
seskalit a odplout zpátky,
dokud se maják neztratí v moři.

V prvním případě se jako obzor nepočítají
stavby, ve druhém vlny. Pro obojí musí mít tvá žena cit
jinak se nezasvětí ničemu, lidé,
kteří ji znají nebo je zná ona to poznají
a bude to poznat
budeš se vedle ní cítit blbě jako prvně sám na golfu
anebo v golfu, vyjde to na stejno.

Mluvili jsme ale o tvé ženě, pro ženy
je to spíš jako na výstavě
zasklené bižuterie, na festivalu výloh,
na knížce jen vyjádřené zaplacené úroky,
prognóza likvidity...
to už vtipkuji.

Moře je pro muže, tedy
pokud nejsou na palubě děti,
dámy milující námořní modř v pruzích
a jiné výjimky z prožraného, prastarého pravidla,
které jen chtělo uchovat pro muže
trochu té intimity.

Zřemě se blíží bouře, řekl Jack
a John hned skasal plachtu na kosatce,
vymrštil se do lanoví a už stál na hlídce!
Trevor na přídi zkorigoval kurz nehledě na kapky
vlétávající všem do otevřených očí, stékající
po solných vousech mezi neholené chloupky na hrudích.

Mám na tu vlnu názor, Jeffe.
Když ji nepřepůlíme, ale přetneme v jedné pětině
zprava, z pravoboku
ordazíme vůčihledně obě vzniklá ramena
k útesům velikostně tomuto poměru odpovídajícím tak,
že nás zpětný vývln dostředí a proplujeme.

Co myslíš ty, Jožko?
Paul je jistě bystrý, Jeffe, ale uvažme,
co pro tyto útesy a pro vodu v nich
znamená dostředění,
ne-li právě plouti v jedné pětině?
Je nám třeba dostati se do vod pětiny třetí...

Výlet na šlapací loďce, šlapy šlap
když přijde menší vlnka, pustit nohama pedály
a šlapat v díře vodu pod sebou!

Tak si vás rádi představujeme
když chceme udělat vtip,
který by nám připadal směšný.