Poučný příběh o špačcích a ježcích

Na hromadě byly nahromaděny předměty. Kverulant namítne, kde jinde by mohly být předměty nahromaděny, když ne na hromadě. Ignorujme kverulanta a dejme se do zkoumání předmětů. Starý deštník, kus drátěného plotu, rozbitý dětský kočárek, ojetá pneumatika, plechovka od motorového oleje, polámaná hrací skříň a dva živí ježci. Ti dva ježci tloukli špačky.

„To máš za to, že nezavřeš zobák a pořád zpíváš, až ježek nemůže ani oka zamhouřit!“ rozčiloval se jeden ježek při mlácení špaččího samečka. Abychom byli upřímní, hlasitá špaččí rodina je nejnočnější můrou všech ježků. Ty chudáčky, které takový osud postihne, vídáme nejčastěji na silnicích. Raději totiž spáchají sebevraždu skokem pod auto, než aby nadále museli žít v blízkém sousedství se špačky. Někteří ježci se však nechtějí života vzdát až tak lacino, a tak se snaží ho vzít alespoň špačkům. Těm se to ale pochopitelně nelíbí.

„My nemůžeme – au – za to, že jste – au – morousové, kterým va – au – va – au – vadí zpěv! My si zpíváme rádi!“ vysvětlovala samička špačka obecného. „My totiž máme rádi život! Au!“

„Tak to se vám po něm asi bude dost stýskat!“ zahřměl druhý ježek a mohutně máchl tlapou směrem k samečkovi, ten se však útoku obratně vyhnul, mrštně poposkočil, máchl křídly a klovnul ježka do oka. Ježek zařval bolestí, agresivně začenichal čumákem a vrhl se do dalšího útoku. Jedna z mnoha definic vysvětluje inteligenci jako schopnost poučit se z vlastních chyb a přizpůsobit se novým okolnostem. Ježek byl idiot, a tak špačkovi nečinilo téměř žádné problémy vyklovnout ježkovi i druhou bulvu.

„Ježkovy oči!“ vykřikla překvapeně špaččí samička. „On nemá oči!“

„To je dobře, lásko, to je dobře!“ zpíval špaček. „Ještě však zbývá jeden ježek. Zkusím na něho zaútočit ze vzduchu!“

Špaček vylétl do fantastické výše, v ní se dramaticky nadechl a poté se střemhlav spustil dolů do míst, kde tušil zbývajícího ježka. Zapomněl však, že je v lidmi obydlené oblasti, která pro něho skýtá mnohá nebezpečenství. Zejména ty proklaté prádelní šňůry… Špaček se nemohl zbavit pocitu, že musel ztratit hlavu. Jak jinak by mohl na ty nebezpečné šňůry zapomenout?

Mrtvý špaček dokončil svůj bezhlavý let a dopadl vedle ježka, který nesnášel krev, a tak z celého výjevu dostal infarkt a zemřel.

A jaké z tohoto příběhu plyne ponaučení? Ať už máte ze života radost či nikoliv, jednou stejně VŠICHNI UMŘETE!