Studánky

Neumím, nemám slova.

Jen pokus, jak se nezbláznit.

Dušička s berličkou, opuchlá, zlomená

na kraji cesty se potácí. 

 

Jako kůň s klapkami doteď to táhla,

čehý či hot slyšela jen,

v čtyřzpřeží, kostičkou cukrovou, koník byl lapený,

vzepjal se, zpřetrhal otěže a opustil sen.

 

Nevěří, zbloudilá, s pomocnou ručkou však v rojení ostatních nedýchá snad,

uvidí studánky ale necítí chlad a vášnivě oddaná rozum tu na prahu zanechá.

 

Bolavá dušička na cestu nevchází, 

zakopla, zvedá se, nádech ji provází.

Nedošla, zraněná, na horu Říp,

ptá se tu Sysifa, kdy bude líp?

---