To, co Khumbanovi nakrátko vyrazilo dech

  Khumban\' Lenge si kousek od příbytku místního šamana hledal v říčním bahně něco k snědku, když v tom uviděl něco, co mu nakrátko vyrazilo dech:

  \"Ghuchú, Khumbane, nejez mě!!!\" ozvalo se to, co mu nakrátko vyrazilo dech. Mělo to modrou kůži a obrovská žlutá bělma, kterými na Khumbana zběsile koulelo. Khumban chvíli přemýšlel, jak to zajímavé stvoření napadlo, že by ho chtěl sníst, ale potom se rozhodl, že to nebude řešit a tvora jednoduše zchroupal. Moc mu nechutnal.

  Jedné noci Khumbana probudily podivné pohyby v břiše. Byl rozespalý a překvapený, a tak si vůbec nevzpomněl na To, co mu nakrátko vyrazilo dech.

  \"Magumba humba!!!!\" zaklel Khumban a zavolal na svou družku:  \"Ekho, ženo moje, budeme mít syna!\"   Ekha se vyděsila a rozběhla se pro šamana, protože usoudila, že se její životní partner pravděpodobně pomátl. Šaman po chvíli přemlouvání odložil dýmku a s širokým úsměvem se šel na Khumbana podívat.

  \"Tak kde ho máš, Ekho,\" zahučel, když dorazili na místo. Khumban ležel na lůžku v těžkých porodních bolestech. Tu Ekha i stále se usmívající šaman pochopili, že to Khumban myslel vážně a šli radši shánět porodní bábu.

  Khumban ležící ve svém propoceném lůžku šíleně řval a házel sebou, jakoby se měl každou chvíli obrátit naruby. Porodní bába, která se připotácela se šamanem a Ekhou, byla tak rozespalá, že si ani nevšimla, že Khumban není žena a začala si počínat jak to bylo obvyklé. Vybalila ho z kožešiny, kterou měl ovázanou kolem boků a začala hledat, kde nechal tesař díru. Našla. Tedy... myslela si, že našla. Jala se Khumbana povzbuzovat, aby tlačil a pravidelně dýchal:

  \" Tlač, tlač, holka, za chvíli je to venku.\"

  A bylo. Khumban porodil syna. Byl skoro celý modrý a koulel na všechny svými žlutými bělmy. Ekha se rozplakala a spustila:

  \"Khumbane, ty zvíře nečisté, už jsi mi zase byl něvěrný? To nestačí, že se na mě celá vesnice dívá soucitně, jako bych byla nějaká chudinka, která si neumí zařídit, aby se její manžílek netahal s kdejakou courou?! Co si o nás pomyslí teď? A vůbec, co to bylo za zrůdu, která si pod tebe lehla?!\"

  Khumban se neodvážil ani zamukat. Již chápal, že asi neměl jíst To, co mu nakrátko vyrazilo dech. Proč to neměl jíst, věděl z přítomných pouze moudrý a vzdělaný šaman, ale bohužel jim o tom nemohl nic povědět, protože se zrovna opravdu velmi široce usmíval...

  Od té doby Ghembakové říkají všem nemanželským dětem To, co mi nakrátko vyrazilo dech