Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Níží

05. 11. 2012
5
3
1286
Autor
MAJKL65

Spali jsme a déšť se tměl 
já padat ven po kapkách směl 
jimi pršel jsem zpět do dětství. 

Ve snu jsem nakreslil do prachu   
půl růže a srdce ze strachu
že bát se já dítě zase smím.

Mrtvé mouchy v pavučině
černé jak loď na mělčině
co se modlí za pavouky.

Že s ránem přijde dospívání
a krev prvních milování
stébel trávy mladé louky.

A odrostlý svým dětským stínům
bez těla zas, bez podzimu 
znachovím na jižním kříži.

Ve znamení ticha mnohém  
jež nebi v bílém dává sbohem
v rybě mraků spluji níži.   


3 názory

tosipish
05. 11. 2012
Dát tip

jéjda jakou chuť bych na to měl kdyby to bylo ve formě sonetu a juknout trochu na rytmusa


Safián
05. 11. 2012
Dát tip

Obraznost je pěkná, ale zakopnu o rytmus a nechce se mi číst dál.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru