bez názvu (Stokrát slova porodit)

bez názvu (Stokrát slova porodit)

Stokrát slova porodit
Stokrát potratit slova.
A do jednoho hlasu spojit
vše co nezbylo ubohé.

Do slov domněle odvádět smutek
Hodnoty myslet že do nich jdou.
Vyhlížet naději že slova se promění
v úspěch (to kvůli sobě dluhu splacení)
jednou

V úspěch – to kvůli sobě dluhu splacení
v něm ubohý hledám svou cenu.
To úsilí, pouta, to pocení, škrcení
jimiž svou bídu nevyženu.
To úsilí, ta pouta, pocení, pouta
nikdy svou bídu nevyženu.

Na břehu řeky
u mola sedím básník.
I když nepíše zrovna nic
užívám samoty.

Neudělal nic špatného
klidná je voda a čistá.
Básník žil v osamění
protože byl plachý.

Zakrývám zbabělou čistotou
bezradnost, vysokým smutkem -
strach?
Se slovy radši se miluje
aby se nepošpinil.

Lidé - vrcholnou nejistotou
jsou
neurčitý příslib.
Místo nich s slovy se miluje
aby si neublížil.

A tak u Boha moje skříňka
a všechno vidět znovu
a kolena se úlevou podlomí
a úspěchu dveře si zamknu.