57. SUPERKOULE - radost - dílo č. 1

Pro sleeping_beauty

Má sladká krásko, tvoje hroty
již bodají do jiného ovzduší
hmyz kroužící kolem tvé hlavy
náhle mrtvý padá na zem.

Má sladká krásko, tvůj milenec ti zpívá
navždy již zarostlý v trní před branami
nelituje té cesty, oh, nikoli,
ač dál jsi mu nyní, než bylas dříve.

Má sladká krásko, kdo byl ten muž?
Kdo probudil tvé tělo v nové snění
kdo prošel směle nástrahami
kdo takto pokořil skromného pěvce?

Má sladká krásko, já tu zmírám
však poslední můj dech má patřit tobě
s ním můj duch se chystá vzlétnout tam
odkud shlédne již bez všech závistí a smutků

a spatří tvé štěstí, má sladká krásko,
všechen ten popadaný hmyz
všechen ten chlad tvých varhanních vzlyků
tvůj lesknoucí se zrak
a tvé dospělé tělo
a invazi čmeláčích mužů
jež se tříští o poslední vzpomínku
mudrce vytrženého ze sna
vábivou vyhlídkou
na čerstvější vzduch.