Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDomov 11.díl
Autor
katt-chan
11.díl
Naruto a Sasuke se obrátili, aby si mohli pořádně prohlédnout kluka, který byl asi v jejich věku. Měl na sobě béžovou mikinu a černé kalhoty na hlavě měl bouli a obvazy, které skrývali vážnější poranění. Oběma byl povědomí, ale nevybavovali si kde ho viděli, mezitím si stihl sednou na židli v koutě. Policista, který sepisoval zprávu vstal a obešel oválný stůl a zastavil se těsně před Narutem a zle se na něj podíval. Pak se otočil do rohu kde seděl chlapec a zeptal se. „Poznáváte tyto dva útočníky?“ Nemocný se zašklebil a pak přikývl a dodal. „Ano to jsou oni, co mě surově napadli a zmlátili.“ Naruto byl v šoku a Sasuke lapal po dechu, protože mu ta odpověď vyrazila dech. Policista si s tímhle případem nevěděl rady a když ani pak nikdo z nich nepopřel výpověď, už s toho byl na prášky. Dobu přemýšlel, ale nic jiného nevymyslel, ať se snažil sebevíc. V duchu si přeříkával obě verze událostí z včerejší noci a byl trochu na pochybách, protože se mu ještě takovýhle případ nedostal pod ruku. Došel k rozhodnutí, že tento případ nemá žádné řešení. Nikdo jiný se v okolí nenacházel, takže podat svědectví mohou jen tihle tři, kteří si protiřečí. Neměl jinou možnost než napařit všem pokutu za rvačku na ulici a Naruto se Sasukem zaplatí hospitalizaci v nemocnici než se Kabuto uzdraví. Policista zaklapl složky a tím upoutal pozornost všech ve vyslýchací místnosti. „Můžete jít vyrozumění ohledně případu vám příjde poštou!“ Vzal do ruky mobil a vyťukal čtyřmístné číslo, hned na to se ve dveřích objevil další policista v uniformě, aby je vyvedl k ostraze, která hlídala východ z výslechových místnosti, tam je předal dalšímu oficírovy. Vrátil jim osobní věci a konečně je pustili na čerství vzduch.
Policista v kanceláři se podíval z okna, jak Naruto a Sasuke vycházejí z policejní stanice a sám si šel vzít prášky na bolest hlavy a byl rád, že se jich zbavil tak snadno a navíc má tento případ z krku, ale jestli je tady uvidí ještě jednou zavře je do vězení , až zčernaj a zašklebil se nad svým skvělým nápadem.
Sasuke se pořádně nadechl, když vylezl ze stísněných prostor policejní stanice a Naruto si úlevně odplivl na zem. Ještě chvíli postávali před budovou než se dali do pohybu směrem k nemocnici. „Co myslíš půjde za to ten kluk do vězení?“ Sasuke sám nevěděl co má Narutovi odpovědět, ale měl pocit, že se na ně od dob co se setkali, lepí jen smůla a ani by ho nepřekvapilo, kdyby se na ně chystali další problémy. Na Narutovu otázku jen pokrčil rameny a pokračoval v chůzi, už byl po dnešku unavený a to bylo teprve dopoledne. Zahnul za roh a Naruto na něj volal, než ho stihl doběhnout. „Kam to jdeš do nemocnice se jde tudy!“ Ukazoval na protější ulici. Sasuke si připadal jako nemožný tupec, který sám netrefí ani domů natož třeba na nádraží. Bez Naruta bych byl zase ztracený, i když poprvé to bylo právě kvůli němu a teprve teď si uvědomil, že mu neodpověděl na otázku ohledně party, která se potuluje v městském parku. Tak moc se pohroužil do myšlenek a vzpomínek a vůbec nedával pozor kam šlape. „Sasuke pozor na tu…!“ Už nezaslechl co na něj Naruto volal, protože se pořádně praštil, až se mu zatmělo před očima. Zůstal chvíli ležet rozplácnutý na chodníku jako žába. Naruto k němu rychle přispěchal a pomohl mu na nohy, ještě mu oprášil oblečení od prachu a ukázal na lampu, o kterou se Sasuke skoro přerazil. „Budeš mít na čele pěknou bouli.“ Uchychtl se Naruto a tentokrát chytl Sasukeho za ruku a doslova ho táhl za sebou, aby se mu zase někde neztratil. „Měl bych si už zvyknout, že každou chvíli padáš na zem a nebo se ztrácíš v postraních uličkách, nejlepší by bylo, abych ti pořídil obojek a vodítko.“ Až teď se Sasuke vzpamatoval a pohotově odpověděl. „V tom případě by tebe měli zavřít do blázince nebo do vězení, alespoň bys nepadal z jednoho maléru do druhého!“ Zpříma se dívali do očí a zkoušeli nad tím druhým získat převahu, ale vypadá to, že prozatím jsou rovnocennými soupeři i kamarády. Opět se dali do chůze a během cesty si neřekli ani slovo jen Sasuke nafoukl uraženě tváře a Naruto se díval všude možně jen, aby se nesetkal s jeho pohledem.