Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ospalé město

06. 12. 2012
3
3
487

Chladivá noc

a prázdné náruče stromů

natahují se na ramena

ospalého města

Vrchlického sadem prochází se

pozdravy na rozloučenou

a ozvěnou zní houkačky sanitek

zpěv kormoránů z druhého konce světa

 

možná je to pokorností odcházejícího podzimu

možná slyším ulice dýchat

jako bychom nikdy nežili

 

možná chci konečně usnout

v žlutohnědém listí

v oranžových a zelených světlech

bloudících po stěnách pokoje

 

a kdybych se náhodou nudila

budu sbírat

odrazy větví na sklech

a peří

štětec krémových mraků

natírá vítr na studeno

 

je to jako bychom nikdy

necítili krev stékat

pálit a bubnovat

v melodiích a rytmech

podobných třesu rádiových vln

 

zčernalé siluety parku

prorůstají světly ulice

polykáme tmu

chutná po papíru a výbojkách


3 názory

dík, čímpak tě ruší první sloka? :) uznávám, že vyznívá do ztracena, neměla jsem úplně pocit, že bych to chtěla jednoznačně uzavřít :)


úvodní sloka působí v celku rušivě. je taková kostrbatá. zbytek je ovšem slibný. jen ke konci báseň vyznívá poněkud do ztracena. spíše jako náladovka. radil bych škrtat, ale to by zase někdo řekl, že jsem minimalista a škrtal bych vše:)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru