Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Fakt blbý ráno

26. 12. 2012
1
1
830
Autor
Podracký

Z rozšklebeného otvoru vyčnívalo několik cárů masa přes které přetékal hustý proud krve a odkapával na zem. Odtrhnul jsem zuby kus starýho obvazu a pokusil se tu díru zadělat. Na vrchní vrstvě fáče se objevil tmavě rudý flek který se pomalu zvětšoval. Tak tomu říkám fakt zkurvenej začátek dne.  

Zazvonil telefon. Postavil jsem poloprázdnou flašku vína na zem a zkusil tu věc vyhrabat z hromad papíru a ponožek z minulýho týdne. Jako vždycky byla až v tý nejvíc vzadu. Měl bych si aspoň na pár dní zase narazit nějakou ženskou co tu uklidí. Jako bonus mi může vykouřit. 

Odkulhal jsem zpátky do křesla. 

- Jo? Ve sluchátko to lehce zašumělo a následoval znepokojivě rezignovaný výdech. 

- Ahoj, to jsem já. 

Jo, byla to ona. Pokud mohl mít někdo víc zkurvenej den než ten co si právě vytáhnul z nohy nůž, byla to ona. Měla na to talent. Prostě jsou lidi, na který se lepí sračky už jenom z principu. A vona byla přesně jeden z nich. 

- Čau zlato. Sebral jsem z podlahy flašku a pořádně si přihnul Když volala vona, chtělo to něco tvrdšího, ale zrovna nebylo nic po ruce. Čekal jsem až mi někdo něco zaplatí, ale jako obvykle nikdo neměl prachy. A když je měli, nechtěli platit. A když platili, stejně jsem je za chvíli zase neměl já. Tak je to vlastně jedno. 

- Čau zlato, řekl jsem. Bylo jasný, že tohle bude na dlouho. 

Bert odešel včera ráno se psem do lesa. Bert byl manžel. Její manžel. Teda přítel. Ale po dvaceti letech a dvou společnejch dětech je to kurva jedno. Stejnej vopruz. A když se Bert v poledne vrátil, bylo mu zjevně fajn. Už to samo o sobě bylo divný. Bertovi nebylo nikdy fajn. Buď měl depresi, nebo byl nasranej, nebo obojí dohromady. Pak většinou chlastal a bylo to ještě horší. 

- Mám skvělou zprávu, řekl mi. Odmlčela se, a zaskřípala výmluvně zubama do telefonu. Byla mi jasný co tím myslí. Zkusil jsem natáhnout nohu. Zasraně to bolelo. Tak jsem si znovu přihnul a poslouchal. 

- Mám skvělou zprávu. Našel jsem ti konečně chlapa. 

- Ty ses snad posral? K čemu chlapa? zeptala jsem se ho. 

- No když nechceš šukat se mnou, chceš asi šukat s někým jiným. Tak jsem ti našel chlapa. Chci tě vidět jak s ním šukáš. 

Začínalo to vypadat zajímavě. Úvod byl dost rychlej, žádný dlouhý cavyky a rovnou k podstatě věci. Mám rád takový story. Není nic horšího než když někdo bruslí tři hodiny kolem a pak se stejně dozvíš hovno. 

- No dobře, a cos mu na to řekla? zeptal jsem se, aby řeč nestála. 

- Jdi do prdele! 

Neměla ve zvyku se s věcma srát. Jednoduše, rychle hned. Buď chceš, nebo mi vyliž prdel. Druhou nabídku nedávám. Paradoxně přitom žila ve vztahu subky s dominantním blbcem, ale přece vod něj nevodejde, když maj ty děti. Nebo ne? 

- A našel jsem i ženskou, pokračoval von. 

- Na ženskou ti taky seru. Když budu chtít, najdu si jí sama. 

- Myslel jsem pro mně. 

- Aha.

- Co ty na to?

- Jdi do prdele. Nejlíp i s ní. 

Bylo vidět, že chtěl něco říct, ale pak jenom mávnul rukou, vzal si ze židle bundu a odešel. Viděla oknem jeho siluetu jak vyšel zahradou na ulici a zmizel. Dodělala polívku k obědu, nakrmila děti a šla si číst. Nějaký sračky od Learyho. Naváží se v nich do celý Ameriky, přitom za to rejžuje těžký balíky. S pár tácama ve šrajtofli se to dělá underground. Když má člověk prachy, může si dovolit oběd v drahý restauraci, i tu kundu v silonovejch podvazcích. Může si dovolit všechno. Dokonce i lhát. A to Denis fakt umí. 

Bert se vrátil dneska ráno. Byl zjevně v pohodě a ani nebyl ožralej. Už dlouho nebyl v pohodě. Lokla si studenýho kafe na stole, zavřela knížku a posadila se. Pohrával si mezi prstama s tužkou, dvakrát nebo třikrát jí protočil kolem dokola a pak jí obloukem poslal na parapet okna. 

- Tak co, jaká byla? zeptala jsem se ho.

- Dobrá, řekl mi von a bylo vidět že fakt jo. Bylo vidět, že to byly přesně ty velký kozy který nemám a ta velká mokrá kunda kterou nemám taky. 

- Ty nemáš kundu?

- Ale mám. Prostě jen nemám takovou jakou von chce. 

- Aha, řekl jsem a zkusil tu nohu znovu natáhnout. Zasraně to bolelo. Obvazem trochu prosakovala krev. 

- Jenomže pak se na mně podíval. Fakt, tak blbě se na mně podíval, a díval se. 

- Ona byla dobrá. Ale ty jsi děvka! Ty jsi totiž ta největší kurva na světě! řekl a opřel se o stůl. 

- Proč?

- Protože je ti to úplně jedno. Já tu šukám nějakou ženskou. Ale tobě je to jedno. Vojel jsem jí kundu i prdel, ale tobě je to jedno. Když vytáhnu ptáka z kalhot a budu ho po tobě chtít vykouřit, bude ti to jedno! Rudnul v obličeji. Začal řvát. Šukám cizí ženskou a tobě je to jedno! Úplně jedno! Kurva úplně jedno!!!

- A? Zeptala jsem se. 

- A? Ty se mně zeptáš A?! Kurva to přece není možný! Tobě přece nemůže bejt jedno že šukám jinou ženskou! Ty mně kurva musíš milovat. Chápeš? Mi - lo - vat!!!

Ve sluchátku nastalo na okamžik ticho. Obrátil jsem do sebe zbytek láhve a vychutnával jak se molekuly etanolu pomalu proplejtaj krevním řečištěm až do těch nejmenších cév. A cos mu na to řekla? zeptal jsem se.

- Jdi do prdele. 

Chvíli jsem přemýšlel, ale nic lepšího mě nenapadlo. Tos řekla fajn, řekl jsem, zavřel oči a zavěsil. Tak tomu říkám fakt zkurvenej začátek dne. 


1 názor

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru