Kdo jsi že mysl má se tebou obírá

Kdo jsi že mysl má se tebou obírá

kdo jsi že bez pozlátka z dálky ke mně září

tvář bezelstná - vidím ji vždy když oči slastí přivírám

kdo jsi že zajímá mě jediná jen z tváří

 

říkáš mi: tak se rodí láska

co na tom že jsme vzdálení

z žil jediná a pravá láska

pramení

 

jsi ten kdo snadno zabydlí se pod kůží

jsi ten kdo na můj život zkrátka není krátký

tvář bezelstná - úkaz tak málo, málo zjevný na muži

pryč posílám a vzápětí volám tě zpátky

 

říkáš mi: tak se rodí láska

co na tom že jsme vzdálení

z žil jediná a pravá láska

pramení

 

jsem vlahý vítr co se vznáší nad lesem

ty kormorán co píseň svou mi nezazpívá

tvář bezelstná zjeví se v pravou chvíli tam kde právě jsem

jak vykřičník jenž varování v sobě skrývá

 

říkáš mi: tak se rodí láska

co na tom že jsme vzdálení

z žil jediná a pravá láska

pramení

 

 

 

 

 

---