Nadechnout se

Slepý běžec uvnitř mě
- mé malé já -
bezhlavě uhání v protisměru
myšlenek

ztracena v nedostupnu
mlhoviny vlastní mysli

naivně čekám
na prince
s bílou holí
co naznačí mi směr
co vyvede mě z hluchého labyrintu
věčně sevřeného dechu

(jako bych nevěděla, že člověk si musí pomoct sám)

Střídání vnitřních i vnějších bouří
a zběsilého chladného ticha
rovnováhu nenabízí

jsem vyhaslé slunce
svého soukromého vesmíru
mé pocity na oběžných drahách
vzdalují se

a pak se ztrácí v tmě

za mřížemi (s)vědomí
jen těžko
dá se nadechnout