Hudebka s pruhy a hvězdami

„Dobrý den, Jimmy, jak se daří? Jsem tvůj učitel hudby. Můžeš mi říkat Bille. Jak se daří? To je tvá kytara? Nádherný kousek, skutečně překrásný. Ze zastavárny? Za tři dolary? Ale to je znamenité! Ale ne, teď jsem ji upustil, nevadí, ten krám beztak nemá žádnou cenu. A jak se daří? Dáme se do práce.

Tak tedy, Jimmy, ty se chceš učit hrát na kytaru? To je prostě báječné. Jsem na tebe hrdý. Naše zem potřebuje mladé, statečné kytaristy. Opravdu jsem na tebe pyšný! Tak dobrá, Jimmy, teď mě dobře poslouchej. Zkus některým prstem na pravé ruce brnknout na nejtenčí strunu na tvé kytaře. Stop, Jimmy, ne, opravdu ne, to rozhodně nebyla nejtenčí struna, ale musím říct, že jsi byl úplně blízko. Vedeš si velmi dobře, opravdu. Zkus to znovu, Jimmy. Ano, výborně, teď to bylo naprosto bezchybné, Jimmy. Jsem na tebe opravdu hrdý.

Jimmy, teď mě znovu dobře poslouchej. Struna, na kterou jsi právě zahrál, se jmenuje „e“, říkáme jí tedy „struna e“, nebo také „e struna“. Jimmy, teď dávej pozor, řeknu ti hodně důležitou věc: Každý tón, každý tón bez výjimky, se nějak jmenuje. Jimmy, co myslíš, hochu, jak se jmenuje tón, který zahraješ na prázdné struně „e“? Dej si dobrý pozor, co odpovíš, hochu. Tak tedy, jak se jmenuje tón, který zahraješ na prázdné struně „e“?

„Bé“? To zní rozumně, Jimmy. Byl jsi jen docela malý kousek od správné odpovědi. Znamenitě! Jsem na tebe hrdý. A teď si dobře zapamatuj, že na struně „e“ vždy zahraješ tón „e“. Jakže? Nebaví tě to? Chtěl bys už být slavný? Ach tak, nudíš se. Chceš si o tom promluvit? Podívej, Jimmy, můj táta vždycky říkával: Bille, dobře si pamatuj, že kojot a mýval nikdy nezápasí po půlnoci. Tak Jimmy, teď už mi rozumíš? Jsi prima kluk, jsem na tebe pyšný.

Vedl sis velmi dobře, chlapče, setkáme se příští týden. Naučím tě hrát hymnu. Není to tak snadné, jak by se ti snad mohlo zdát, protože je to jediná skladba, kterou musíš hrát s pravou rukou na srdci a v pozoru.