Sen, nesen...

Zas nemůžu spát, tak píšu ti básně,

ty jsi zavinil to, že cítím se zvláštně.

Když vidím tě, můj tep se rovná běžcům

A závidím všem těm bájným milencům.

Je mi úzko a snad ani nedýchám,

Když vidím tvůj úsměv a slyším tvůj hlas.

Já jsem jen obraz tak buď můj rám.

Tak snad za nás všechno vyřeší čas.

 

Kolikrát řekla jsem, že se mi líbíš,

ale ty semnou tu lásku nesdílíš.

Proč jen pro tebe mám oči,

a když se na mě díváš, hlava se mi točí.

Odpověz mi na otázku,

kterou nevyčteš z žádných obrázků.

Proč je těžké milovat?

Když se dá tak lehce zamilovat.

 

Mám tě ráda víc než čokoládu,

ta jediná mi zvedne náladu.

Tvé oči mě zmátly a ty jsi mě zklamal,

doufám, že si mi srdce nerozlámal.

Buď mé ráno, soumrak, den.

Nechci, aby to byl jen sen.

---