Princezna z ledové říše

Z exploze
střípků
kaleidoskopu stavím hrad.
Stříbrné 
hvězdy
v cimbuří. Elektrický chlad.

Ve zmrzlinové věži princezna se skrývá.
Jen její lůno ví proč se tak rychle stmívá.
Polární noc v ní probudí touhu bezednou.
Tak rychle běž za ní, tu šanci máš jen jednou.

Tak běž!
Dotkni se prachu hvězd.
Nech se jimi vést
a pokus se ji svést.

Tak běž!
Polykej hvězdnej prach.
Pluj na nebeských krách.
Tak překroč bázně práh. 

Mámení
noci
vábí mě. Přesto nezhasnu.
Postavím
cestu
z medově pošetilých snů.

Vydej se po ní. Princezna je plná chtíče.
Vichřice chlípná šlehá jí ocasem biče.
Až vločky sněhové bolestí zcela zblednou,
tak rychle utíkej. Tu šanci máš jen jednou.

Tak běž!
Dotkni se prachu hvězd.
Nech se jimi vést
a pokus se ji svést.

Tak běž!
Polykej hvězdnej prach.
Pluj na nebeských krách.
Tak překroč bázně práh.

Groteskní mrzák svádí souboj se svým tělem.
Ta daleká pouť je mu víc než nepřítelem.
V mrazivém žaláři princezna teskně zpívá
píseň beznaděje. Už se rozednívá…