Justin ... a?

„Proč jsem jen bral/a tu pitomou sázku. Proč jsem ji jen bral.“

Tohle přesně si říkal Justin každé ráno, když si četl seznam svých dnešních úkolů. Učesat se, nalíčit se, vybrat si nějaké slušivé šaty. Prostě horor. Ale i přesto to Justin denodenně dělal.

 Často přemýšlel, jestli mu to za to stojí. Ale sázka je sázka, i když měl tehdy už trošku napito, ostatně stejně jako jeho kamarád, se kterým se vsadil. Pořád si pamatuje, jak ta sázka zněla, i když už si nedokázal vzpomenout, jak se vůbec k takovému tématu dostali. Příště by se měl alespoň vsadit o víc, než o jednu večerní útratu a o veřejné prohlášení. Protože strávit dva týdny na dívčích kolejích bez povšimnutí to byl pro něj chvílemi nadlidský úkol.

  Tolik krásných dívek,slečen …. prostě ráj a on musí být jedna z nich a nedávat naprosto nic znát. A že to byl občas oříšek. Sprchovat se musel chodit pozdě v noci a opatrně aby ho nikdo neviděl, každý ráno se nesměl zapomenout nalíčit a udělat si ten hrozný účes. Hodinu si dělat účes a další minimálně půl hodiny se líčit. Tolik ztraceného času.

  Na druhou stranu musel uznat, že potom vypadal opravdu jako holka. Celý život ho to štvalo, ale teď to byla jeho jediná záchrana.

„Justinoooo! Jsi už hotová? Zase jsi se zamkla v koupelně.“ Zněl pronikavý dívčí hlas z chodby.  „Však už jdu.“ Odpovídal/a rychle Justin/a. Sebral/a si všechny věci a rychle odkráčel/a zpět do svého pokoje. Tam měl/a klid. Jeho/její spolubydlící byla sice příšerně otravná, ale bez brýlí nic neviděla a ani s nimi to nebylo dokonalé. Jen díky tomu byl/a Justin/a dosud neodhalen/a. Zvlášť jeho/její první den byl docela těšný. Zapomněl/a na spoustu detailů. Dokonce i na takový jako bylo oholit si nohy a vzít si náušnice. Naštěstí Katy (jeho/její spolubydlící) si ničeho nevšimla a Justin/a to ihned napravil/a.

 Hlavně už zbývají jen dva dny. Poslední dva dny a pak bude moct vypadnout pryč. Už mu/jí začalo v hlavě bláznit a už se jí/mu míchají ženské a mužské výrazy. Jestli to takhle bude pokračovat dál, co nevidět se zblázní. A to by opravdu nerad/a.

Teď se však musí připravit, čeká jí/ho cesta do školy. Kdyby jí/mu to alespoň odložil někdy na později, ale teď v pololetí místo učení, takováhle akce. No katastrofa. Ještě že už jen ty dva dny.

To vše se stalo před sedmi lety. Dnes se už bývalý Justin, nyní podle úřadů již Justina, chystá na poslední operaci na změnu pohlaví. Rodiče byli proti, ale jakmile jí bylo 18, už ji nemohl nikdo zastavit. Nepomohlo ani přesvědčování či návštěvy u psychiatra, který mohl pouze diagnostikovat nějaký velký šok, který tohle mohl zapříčinit. Bohužel nikdo nevěděl jaký. Justina tehdy nic neřekla a nikdo jiný nic nevěděl. Jen to že od určité doby začala chovat trošku jinak, nosila dívčí oblečení, líčila se apod. Dlouho nevěděli, co mají dělat a mysleli si, že ji to přejde. Zvlášť když se tehdy zamiloval do nějakého děvčete.

Sexuální orientace ji zůstala, a když se pořádala svatba (mezi mužem přeoperovaným na ženu a ženou), bylo to pro mnoho lidí označováno jako počátek nového věku. Věku svobody a výběru.