Ráno

Ráno

Je ráno, zvoní budík, který mně vytrhává z krásného a posilujícího spánku. Rozespale šmátrám rukou, až konečně nacházím budík a vypínám ho. Po vypnutí budku se pokojem rozléhá krásné ticho a tak znovu usínám s vědomím, že mně za chvíli zazvoní mobil, aby mně definitivně probral. Je ráno zvuk budíku mně probouzí a já ho okamžitě vypínám.

Jsem rozespalý a tak se potácím do koupelny, kde si umívám obličej studenou vodou, abych se probudil. Voda mně probouzí a já zvedám hlavu, abych zjistil, jak hrozně zas po ránu vypadám. Tentokrát už konečně zvoní mobil, který hlásí ráno a konec divných snů. Ještě se zavřenýma očima vypínám mobil a probouzím se do slunného rána. Otevírám oči a zjišťuji, že jsem na chatě, vzpomínám, proč jsem mobil nevypnul předchozí den. Na nic nepřicházím a tak se zvedám z postele. Otáčím hlavu směrem k oknu, abych se mohl podívat ven.

Začínám zvuk budíku nenávidět, říkám si vstávajíc z postele. Už se ani nedívám a vypínám budík poslepu a následně pokračuji dolů ze schodů do koupelny. V půlce schodů se zarážím, jsem na chatě, tak jak mně mohl probudit budík, když tu žádný nemám, vybíhám schody zpátky nahoru, když už jsem na posledním schodu a otáčím se směrem k posteli, tak slyším, jak na mně kdosi volá „Martine!“ Tento zvuk mně probouzí doma a já slyším, jak na mě matka volá z vedlejšího pokoje, abych vstal. Jsem vynervován a se šíleným nápadem se přesouvám ke stolu. „Teď už konečně zjistím, jestli jsem vzhůru nebo ne. Kružítkem si dělám na levé ruce jizvu, kterou si na obou koncích zakončuji křížkem. Dost to bolí a já se neprobouzím, to znamená, že jsem vzhůru, konečně. Zvuk mobilu mně probouzí a já začínám propadat šílenství, copak to nikdy neskončí? Dívám se na svoji levou ruku a hledám škrábanec, nic nenacházím a uklidňuji se. Převlíkám se a jdu se nasnídat. U stolu už sedí otec a snídá. Sedám si s jídlem, a když se zakusuji do buchty, otec říká:“Co se ti stalo, kdes přišel k tomu škrábanci?“ Vyděšeně hledám na levé ruce jizvu a nikde nic, pak přesouvám zrak k pravé ruce, kde se na mně směje mnou vyrobená jizva. Blížící se infarkt mně zbystřil smysly. Zvuk budíku…