Upíří msta

Upíří msta
 
Až budeš ulehat v apatii,
vysaji tvou životní energii.
Jsem žena, co si libuje v lidské krvi
a né tak jako ostatní ženy, v activii.
 
Vezmu si tě k sobě do rakve,
a až se tě nasytím, jako ty mě prve,
schovám si na horší časy do lahve
zbytek tvojí krve.
 
Když jsem tě prosila o milost,
byl jsi chladný, jako kus ledu.
nečekej ode mě lítost,
nemám žádné srdce a přeprat už tě svedu.
 
Opatřím si štětec a smočím ho v tvé tepně,
za úplňku zkropím plátno krůpějemi krvinek
a zvěčním svoji lásku, která zabloudila ve tmě,
ve které má satisfakce stmelila svůj účinek.