Život

Když byl jsem stále mlád,

chtěl jsem si pořád jen hrát.

Každý den jsem lítal venku,

ať už doma nebo pryč.

Byl to krásny děcký čas,

hned bych vrátil se tam zas.

 

Od rána až do večera,

když to každá chvíle chtěla.

Pořád jsem si hrál a hrál,

ať už s někým nebo sám.

 

Byl to ten sen mého mládí,

pořád mě to k němu svádí.

Bezstarostně si někde hrát

a jen si užívat.

 

Beruška už ke mně letí

na ruce mi přistála,

a hned jak to udělala,

zeptat musel jsem se já.

Ty slunéčko sedmitečné,

prosím, prosím řekni.

Kdepak skončím?

V pekle nebo nebi?

 

Slunéčko se rozletělo,

pěkně krásně z vysoka,

a já věděl, co mě čeká

a nikdy nemine.

 

Byly to tak krásné časy,

ale život šel prostě dál.

Volnost odešla ta tam,

už nebyl čas na hraní,

a na to krásné dovádění.

 

Každý jednou dospěje,

někdo pozdě někdo dřív,

ale copak na tom záleží?

život není o práci a ani o starostech,

má být pouze o radosti,

no věřte, každý to má v kostech.

 

Každý užívat by si měl,

 aby na starosti zapomněl,

žádny alkohol ani jiné drogy.

Smích nás vede z nepohody.

 

Tak radujme a smějme se, vždyť na světě není lepší nic, než upřímný smích.

---