Óda na práci

No život je boj..udržet se na hladině dělby práce a obvyklé spotřeby... člověk musí běžet, aby zůstal na místě...

Zdeněk Kratochvíl jednou vyprávěl o tom, jak krásně se žije na větších řeckých ostrovech, nějaké ryby se vždycky naloví, olivy narostou, kozy se napasou, takže nějaký ten sýr je taky vždycky, no a když je tam dost pitné vody a když na léto pokaždé nějací platící hosté za mořem přijedou, tak jsou i peníze na chleba a ostatní věci - no a dá se žít skromně, protože tam na to jsou všichni zvyklí.... 

Tady to tak nějak nejde. Nějak to musí být boj. Tam, kde není konkurence na bydlení a přežívání, zase není moc pěkný život - různorodost plynoucí z koncentrace ve městech nejde příliš ničím nahradit, snad jen ten internet je na vesnici stejný ;-) Takže se nelze netlačit do větších měst a nelze tudíž nebojovat. Málokdo má štěstí na snadnou, časově nenáročnou obživu. Nassim Taleb propaguje multiplikativní činnosti - ale dnes je globální konkurence, takže se prosazují jen úplné špičky.... 

Huxleyův Ostrov taky nikdo hned tak nevybuduje :o)